|
Poř.číslo |
KOD PRVK |
Název obce |
KOD OB |
ZÚJ |
|
|
Poř.číslo |
KOD PRVK |
Název části obce |
KOD COB |
ZÚJ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Číslo a název obce
s rozšířenou působností |
|||||
|
|
|||||
Okresní město Bruntál leží v centrální části okresu v údolí Černého potoka. Město je významnou dopravní křižovatkou vybrané silniční sítě, z nichž nejdůležitější je směr východ - západ, reprezentovaný státní silnicí I/11 Opava – Bruntál – Šumperk a I/45 Krnov - Bruntál – Šternberk.
Město bylo založeno kolem r. 1213 a má výrazné historické jádro, které je prohlášeno za městskou památkovou zónu. Navazující zástavba se utvářela v prostoru vymezeném komunikačním systémem města. Poválečná zástavba je soustředěná v jihozápadní části města a je charakterizována panelovou výstavbou sedmdesátých a osmdesátých let. V západní části města se nachází rozsáhlý areál bývalých kasáren.
Hlavním recipientem je Černý potok. Celé zájmové území leží ve 3. ochranném pásmu vodárenské nádrže Kružberk.
Administrativně patří pod správu města Bruntál dvě katastrální území: Karlovec a Kunov.
- Územní plán města Bruntál - Urbanistická společnost Ostrava 04/96;
- Program rozvoje vodovodů a kanalizací okresku Bruntál, KONEKO, 6/1999;
- Regionální plány implementace Směrnice Rady 91/271/EHS, KONEKO Ostrava 10/2002;
- ČOV Bruntál, intenzifikace soustavy aktivačních a dosazovacích nádrží, DSŘ, KONEKO Ostrava, 02/2001.
-
Obnova a modernizace
ČOV Bruntál – KONEKO Ostrava, 3/2008
|
Položka |
|
2000 |
2005 |
2015 |
|
Počet trvale bydlících obyvatel napojených na kanalizaci |
obyv. |
|||
|
Počet trvale bydlících obyvatel napojených na ČOV |
obyv. |
|||
|
Spec. produkce. odp. vod obyvatelstva |
l/(os.den) |
|||
|
Produkce odpadních vod |
m3/den |
|||
|
BSK5 |
kg/den |
|||
|
NL |
kg/den |
|||
|
CHSK |
kg/den |
Rozvoj průmyslu se v poválečné době soustředil do dvou lokalit v severní a západní části města. Obě lokality mají dobré podmínky z hlediska dopravní obsluhy včetně možnosti zřízení železniční vlečky a budou bez pochyby dále rozvíjeny. K větším průmyslovým podnikům na území města Bruntál patří SELIKO, Jesenické mlékárny, HMZ, Agroslužby a.s., Alfaplastik, ČSAD a celá řada menších průmyslových a potravinářských závodů.
Město Bruntál má vybudovanou soustavnou síť jednotné kanalizace, která odvádí splaškové a dešťové odpadní vody od jednotlivých objektů obytné a průmyslové zástavby na městskou ČOV. Stávající kanalizace ve městě byla vybudována v období od přelomu 20-ho století do roku 1975. Páteř kanalizačního systému tvoři sběrače A, B, C a D. Stávající kanalizační systém je až na malou výjimku majetkem města, provoz a údržbu stokové sítě zajišťuje– společnost Severomoravské vodovody a kanalizace, Ostrava a.s. Celková délka stávající stokové sítě je dle evidence provozovatele 62 700 m. Stoková síť má 13 odlehčovacích komor, 6 kanalizač-ních shybek a cca 2 027 kanalizačních přípojek.
Skladba stokové sítě dle profilu kanalizačních stok je následující :
profily DN > 1000 mm 2 252,0 m
profily DN 1000 - DN 500 10 140,0 m
profily DN < 500 50
Technický stav stávající kanalizace odpovídá jejímu stáří, celkově lze hodnotit kanalizaci jako vyhovující. Toto ovšem neplatí v případě centrální historické části města, kde jsou v provozu stoky z počátku 20-ho století, které jsou značně netěsné a lze předpokládat, že nevyhovují jak těsností tak i kapacitou především se zřetelem na stále větší požadavky správců komunikací a města, odvádět veškerou srážkovou vodu touto jednotnou kanalizací.
Stávající kanalizační systém města Bruntál ukončen na městské čistírně odpadních vod, která je situována na jižním okraji města na ul. Třída Práce. Stávající ČOV byla již v roce 1976 kapacitně přetížena a proto v roce 1976 byla projekčně připravena čistírna nová, jejíž výstavba byla dokončena v roce 1986.
Na stávající ČOV Bruntál
proběhly v minulosti dvě etapy rekonstrukce, které se zaměřily na intenzifikaci
biologické stupně čištění. Cílem těchto dvou předchozích etap tedy bylo
zajištění požadované kvality vyčištěné odpadní vody, především v ukazateli
dusíkatého znečištění. V rámci těchto etap byla mimo stavebních úprav provedena
výměna, nebo doplnění již nevyhovujícího technologického zařízení,
elektromotorické instalace a systému měření a regulace příslušných
rekonstruovaných částí stavby.
V současné době je připravovena
3. etapa, která řeší dokončení rekonstrukce modernizace čistírny odpadních vod
s možností napojení lokality „Za Mlékárnou“ a rozvoji výroby
v Severní a Západní podnikatelské zóně a případně sousední obce Staré
Město.
Pro odkanalizování stávající zástavby nenapojené na stokový systém ČOV je navrženo vybudovat 3 500 m gravitační splaškové kanalizace. Jako materiál je navrženo plastové korugované potrubí PP DN 250, DN 300 mm. Nové kanalizační stoky budou napojeny na stávající stokový systém, který zajistí transport odpadních vod na ČOV. Součástí stavby jsou protlaky navržené v místě křížení trasy kanalizace s komunikacemi různých tříd, křížení drobných vodních toků a zpětná rekultivace staveniště, včetně znovuzřízení povrchu asfaltových ploch.
Dále je navržená rekonstrukce technicky nevyhovujících úseků stávající kanalizace v celkové délce 2 600 m. Profil kanalizace navržené k rekonstrukci je DN 400 až DN 600 mm. Jako materiál je navrženo plastové korugované potrubí PP, respektive kameninové trouby KT s polyuretanovým spojem.
Součástí návrhu opatření je komplexní rekonstrukce technologických celků mechanického čištění a plynového a kalového hospodářství a rekonstrukce kotelny
Cílem intenzifikace ČOV je zajistit vyšší stupeň čištění odpadních vod, tak aby kvalita vypouštěné čištěné vody odpovídala svými parametry požadavkům nařízení vlády ČR č.61/2003 Sb. a Směrnice 91/271/EHS, a zároven byly sníženy emise do ovzduší a zajištěna úspora energetické náročnosti technologického procesu ČOV
Rekonstrukce ČOV: 2011 - 2013
Výstavba kanalizace: 2011 - 2013
Rekonstrukce kanalizace: 2011 - 2013
Výpočet nákladů na výstavbu vodovodů a kanalizací byl proveden dle metodického pokynu Mze ČR, č.j. 401/2010-15000.