|
Poř.číslo |
KOD PRVK |
Název obce |
KOD OB |
ZÚJ |
|
|
Poř.číslo |
KOD PRVK |
Název části obce |
KOD COB |
ZÚJ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Číslo a název obce
s rozšířenou působností |
|||||
|
|
|||||
Město Horní Benešov leží na východním okraji okresu, ve zvlněné krajině východního výběžku Nízkého Jeseníku a je vzdáleno cca 12 km od okresního města Bruntálu. Město Horní Benešov je složeno ze dvou místních částí: Horní Benešov a Luhy. Okolí města odvodňuje potok Čižina do kterého na jižním konci Luhů ústí potok Sítina. Západním okrajem města prochází státní silnice I/11 Bruntál - Opava a silnice II/459 Horní Benešov -Lichnov.
Horní Benešov má výrazné centrum s náměstím obklopeným měšťanskými domy. Obytnou zástavbu centrální části tvoří tří až čtyřpodlažní činžovní domy, v okrajových částech pak jednopodlažní rodinné domy. Město zajišťuje občanskou vybaveností zejména v oblasti školství a zdravotnictví i okolní obce, například Horní Životice, Svobodné Heřmanice, Staré Heřmínovy, Lichnov a Sosnovou.
Horní Benešov patří mezí sídla vzniklá v souvislosti s těžbou barevných kovů v dávné minulosti. V roce 1900 žilo ve městě cca 4 367 trvalých obyvatel. V důsledku druhé světové války poklesl počet obyvatel více než na polovinu a činil v roce 1950 cca 1 727 obyvatel.
- Územní plán města Horní Benešov, koncept řešení, US Ostrava, 02/98;
- Program rozvoje vodovodů a kanalizací okresku Bruntál, KONEKO, 6/1999;
- Regionální plány implementace Směrnice Rady 91/271/EHS, KONEKO Ostrava 10/2002;
- Projekt stavby OÚ Horní Benešov, kanalizace a ČOV, AQUATIS a.s. 12/1992;
- ČOV Horní Benešov - redukce stavby, KONEKO Ostrava, 1998.
|
Položka |
|
2000 |
2005 |
2015 |
|
Počet trvale bydlících obyvatel napojených na kanalizaci |
obyv. |
|||
|
Počet trvale bydlících obyvatel napojených na ČOV |
obyv. |
1208 |
2250 |
|
|
Spec. produkce. odp. vod obyvatelstva |
l/(os.den) |
|||
|
Produkce odpadních vod |
m3/den |
|||
|
BSK5 |
kg/den |
|||
|
NL |
kg/den |
|||
|
CHSK |
kg/den |
Na katastru obce se nachází areál bývalých Rudných dolů, kde v současné době sídlí celá řada firem. Tento průmyslový areál je situován v jižní části města mimo souvislou obytnou zástavbu. Dalším větším producentem odpadních vod je firma HOBES a Benekov.
V centrální části města je vybudována soustavná jednotná stoková síť, která odvádí splaškové a dešťové vody na mechanicko - biologickou ČOV situovanou na území místní části Luny. ČOV byla uvedena do trvalého provozu v roce 2002 a má dostatečnou kapacitu i čistící efekt pro likvidace odpadních vod z celého zájmového území.
Celková délka stávající jednotné kanalizace je cca 9 000 m, profily jednotlivých kanalizačních stok pohybují v rozmezí DN 300 až DN 1000 mm. Na ČOV je v současné době napojeno cca 1 500 obyvatel města.
Zbývající část území není doposud uspokojivě odkanalizována. Odpadní vody z objektů nenapojených na stokovou síť jsou likvidovány individuálně v septicích či žumpách. Takto mechanicky předčištěné odpadní vody nejrůznější kvality odtékají spolu s povrhovými vody do otevřených příkopů, trativodů atd.
Vlastní ČOV v areálu bývalých Rudných dolů provozuje firma MINERAL. Jedná se o typovou mechanicko-biologickou ČOV BC 40-P s kapacitou 40 m3 odpadních vod za den a 19 kg BSK5. Na ČOV jsou napojené odpadní vody z jednotlivých objektů průmyslového areálu. Další ČOV má vybudovanou na vlastním pozemku firma HBSS pro čištění skládkových a sociálních odpadních vod
Ve výhledovém období bude realizována III. etapa výstavby kanalizace, v rámci které bude stávající ČOV doplněna o 1 reaktor a dojde k odkanalizování místní část Luhy.
Rekonstrukce ČOV:
Výstavba kanalizace: 2008 - 2015
Rekonstrukce kanalizace:
Výpočet nákladů na výstavbu vodovodů a kanalizací byl proveden dle metodického pokynu Mze ČR, č.j. 20494/2002-6000.