1. Vrbno pod Pradědem

Poř.číslo		KOD PRVK	Název obce	KOD OB	ZÚJ
48.		8103.033.00.18608	Vrbno pod Pradědem	18608	597961
Poř.číslo		KOD PRVK	Název části obce	KOD COB	ZÚJ
48.1		8103.033.01.18608	Vrbno pod Pradědem	18608	597961

Číslo a název obce s rozšířenou působností
	3		Bruntál

1.1. Charakteristika obce

1.1.1. Demografický vývoj

	Počet obyvatel
	2000	2015
Obec	6150	6500
Místní část obce	4710	5025

1.1.2. Základní údaje o obci

Vrbno pod Pradědem leží severně od okresního města Bruntál v hornaté části Jeseníků. Západně od Vrbna se nachází Medvědická hornatina a Pradědská hornatina, na severu obklopuje řešené území Zlatohorská vrchovina a Hynčická hornatina, na východě Brantická vrchovina.

Obytná zástavba se rozkládá na pravém břehu řeky Opavy a jejím přítoku Bílé a Střední Opavy. Město je významnou dopravní křižovatkou vybrané silniční sítě, z nichž nejdůležitější je směr východ - západ, reprezentovaný státní silnicí II/451 Nové Heřmínovy - Vrbno p/P - Vidly. Na území města konči železniční trať č. 313.

Město Vrbno pod Pradědem je složeno z pěti místních částí: Vrbno pod Pradědem, Bílý Potok, Mnichov, Vidly a Železná. Celé území je součástí Chráněné oblasti akumulace vod (CHOPAV) Jeseníky. Na území města konči železniční trať č. 313.

1.2. Podklady

- Dopracování územního plánu sídelního útvaru Vrbno pod Pradědem -Architektonicko - urbanistický atelier Poulová - Žerova Olomouc, 08/94 aktualizace 11/1997;

- Program rozvoje vodovodů a kanalizací okresku Bruntál, KONEKO, 6/1999;

- Regionální plány implementace Směrnice Rady 91/271/EHS, KONEKO, 10/2002;

- Rekonstrukce ČOV Vrbno pod Pradědem, DÚŘ, KONEKO Ostrava, 08/2001.

1.3. Odvedení a čištění odpadních vod

Položka		2000	2005	2015
Počet trvale bydlících obyvatel napojených na kanalizaci	obyv.	3430	3683	4950
Počet trvale bydlících obyvatel napojených na ČOV	obyv.	3430	3683	4950
Spec. produkce. odp. vod obyvatelstva	l/(os.den)	160	160	160
Produkce odpadních vod	m³/den	753,60	762,00	804,00
BSK₅	kg/den	282,60	285,80	301,50
NL	kg/den	259,05	261,90	276,38
CHSK	kg/den	565,20	571,50	603,00

1.3.1. Významní producenti odpadních vod

K větším průmyslovým podnikům na území města patří Severomoravské dřevařské závody Lisovny plastických hmot a Moravské sklárny.

1.3.2. Popis současného stavu odkanalizování a čištění odpadních vod

Město Vrbno pod Pradědem má vybudovanou jednotnou stokovou síť, která odvádí splaškové a dešťové odpadní vody na městskou ČOV, která je situována v jihozápadní části řešeného území na pravém břehu řeky Opavy.

Původní nesoustavná stoková síť města byla v 70. – 80. létech doplněna komplexem kmenových sběračů, které umožnily systematické odkanalizování převážné části zájmového území města a odvedení odpadních vod na v té době vybudovanou ústřední čistírnu odpadních vod.

Páteř kanalizačního systému tvoří kmenový kanalizační sběrač A, který prochází celým zastavěným územím města z východu na západ. Délka kmenové kanalizační stoky je cca 3 600 m, před napojením na městskou ČOV profil sběrače A dosahuje průměru 1200 mm. Na trase sběrače jsou vybudovány celkem čtyři odlehčovací komory s přepadem do recipientu Střední Opava a Opava.

Celková délka stávající stokové sítě je cca 14 154 m, profily jednotlivých kanalizačních stok jsou v rozmezí DN 300 až DN 1200 mm. Provoz a údržbu stávající kanalizace zajišťují pracovníci AQUA stop v.o.s. Bruntál.

Městská ČOV byla uvedena do provozu v roce 1980. Jedná se o mechanicko-biologickou ČOV s nevytápěným kalovým hospodářstvím. Provoz a údržbu stávající ČOV zajišťují pracovníci AQUA stop v.o.s., Bruntál.

1.3.3. Popis odkanalizování a čištění odpadních vod ve výhledu

Pro odkanalizování stávající zástavby nenapojené na stokový systém ČOV je navrženo vybudovat 3 500 m gravitační splaškové kanalizace. Jako materiál je navrženo plastové korugované potrubí PP DN 250, DN 300 mm. Nové kanalizační stoky budou napojeny na stávající stokový systém, který zajistí transport odpadních vod na ČOV. Součástí stavby jsou protlaky navržené v místě křížení trasy kanalizace s komunikacemi různých tříd, křížení drobných vodních toků a zpětná rekultivace staveniště, včetně znovuzřízení povrchu asfaltových ploch.

Dále je navržená rekonstrukce technicky nevyhovujících úseků stávající kanalizace v celkové délce 2 600 m. Profil kanalizace navržené k rekonstrukci je DN 400 až DN 600 mm. Jako materiál je navrženo plastové korugované potrubí PP, respektive kameninové trouby KT s polyuretanovým spojem.

Součástí návrhu opatření je komplexní rekonstrukce biologického stupně městské ČOV. Dnešní systém oběhových aktivačních nádrží s regenerací kalu, bude nahrazen systémem předřazené denitrifikace s anoxickým selektorem a s regenerací kalu. Úpravou aktivace se jednak odstraní problémy provozu spojené s vysokým kalovým indexem a zejména se dosáhne potřebné účinnosti na snížení organického znečištění vyjádřeného jako BSK₅ a CHSK_Cr a na odstranění dusíku. Současně bude provedena rekonstrukce dosazovacích nádrží a rekonstrukce kotelny.

Cílem intenzifikace ČOV je zajistit vyšší stupeň čištění odpadních vod, tak aby kvalita vypouštěné čištěné vody odpovídala svými parametry požadavkům nařízení vlády ČR č.61/2003 Sb. a Směrnice 91/271/EHS.

Na ČOV je navrženo zařazení třetího stupně čištění - separace na odtoku z ČOV, za účelem zlepšení kvality vypouštěných odpadních vod.

1.3.4. Časový harmonogram

Rekonstrukce ČOV: 2019

Výstavba kanalizace: 2017 - 2022

Rekonstrukce kanalizace: 2017 - 2022

1.4. Ekonomická část

Výpočet nákladů na výstavbu vodovodů a kanalizací byl proveden dle metodického pokynu MZe ČR, č.j. 401/2010-15000.

Specifikace	IN (mil. Kč)
Stoková síť	41,77
ČOV	2,1
Celkem	43,78