Poř.číslo |
KOD PRVK |
Název obce |
KOD OB |
ZÚJ |
|
Poř.číslo |
KOD PRVK |
Název části obce |
KOD COB |
ZÚJ |
|
|
|
|
|
|
|
Číslo a název obce
s rozšířenou působností |
|||||
|
|||||
Město Český Těšín se začalo formovat po roce 1920, kdy došlo k rozdělení starého historického města Těšín. Město leží na levém západním břehu řeky Olše, přes níž navazuje na historicky původní část dříve jednotného města. Český Těšín poskytuje okolním průmyslovým střediskům Karviné a Třince poměrně kvalitní bydlení.
Vzhledem ke své poloze hraničního města je významnou tranzitní křižovatkou, což mu mimo negativních vlivů na životní prostředí dodává na atraktivitě. Je umístěn na křížení silnic I.třídy č. 11 a 48 a silnice II.třídy č. 468. Po silnici I/48 je veden evropský tah E 462, po silnici I/11 evropský tah E 75. Městem rovněž prochází železniční trať Bohumín - Žilina.
Řešené území patří do hydrologického povodí Olše a Stonávky. Největší vodní plochou je nádrž Hrabinka na stejnojmenném potoce, která slouží k rekreaci. Další rozsáhlejší vodní plochy tvoří rybniční soustavy Oběšinec a Vrbiny a akumulační nádrž užitkové vody pro Třinecké železárny v Mistřovicích.
Administrativně patří pod správu města Český Těšín sedm městských částí - samostatných katastrálních území: Český Těšín, Dolní Žukov, Horní Žukov, Koňákov, Mosty, Mistřovice a Stanislavice.
- Program rozvoje vodovodů a kanalizací okresku Karviná, Centroprojekt, 4/1999;
- Regionální plány implementace Směrnice Rady 91/271/EHS, KONEKO Ostrava 10/2002.
Položka |
|
2000 |
2005 |
2015 |
Počet trvale bydlících obyvatel napojených na kanalizaci |
obyv. |
|||
Počet trvale bydlících obyvatel napojených na ČOV |
obyv. |
|||
Spec. produkce. odp. vod obyvatelstva |
l/(os.den) |
|||
Produkce odpadních vod |
m3/den |
|||
BSK5 |
kg/den |
|||
NL |
kg/den |
|||
CHSK |
kg/den |
Na území města se nachází celá řada podnikatelských aktivit a objektů občanské vybavenosti atd. Likvidace odpadních vod z převážné části průmyslových areálu je zajištěna na ČOV Český Těšín.
Na území Českého Těšína je vybudována soustavná síť jednotné kanalizace. Páteř kanalizačního systému tvoří osm kmenových kanalizačních sběračů (A-H). Celková délka stávající kanalizace je cca 58,3 km, z toho cca 48,3 km kanalizačních stok je ve správě SmVaK Ostrava a.s. a 10,0 km kanalizace ve správě města. Převážná část stávající kanalizace je vybudována z betonového potrubí, technický stav odpovídá stáří jednotlivých kanalizačních stok. Profily stávající kanalizace pochybují v rozmezí: kruhové DN 250 - DN 1600 mm, atypické 500/750 - 1500/1800 mm.
Jednotná stoková síť je ukončena na mechanicko-biologická ČOV, která je v provozu od roku 1972. V roce 1991 byly v aktivačních nádržích instalovány elementy jemnobublinné aerace. V roce 1994 byla instalována odstředivka kalů. V letech 1995 až 1996 byla ve dvou etapách provedena automatizace provozu čistírny. ČOV má dostatečnou kapacitu i čisticí efekt pro likvidace odpadních vod z celého zájmového území. Provoz a údržbu ČOV zajišťuje SmVaK Ostrava.
Pro odkanalizování stávající zástavby nenapojené na stokový systém městské čistírny odpadních vod je navrženo vybudovat 4 000 m gravitační splaškové kanalizace oddílné stokové soustavy. Profil navržené splaškové kanalizace je jednotný DN 300 mm.
Dále je navržena rekonstrukce nevyhovujících úseku stávající kanalizace v centrální části města. Celkový rozsah rekonstrukce je stanoven odborným odhadem na 1 500 m, profil kanalizace je DN 500 - DN 1000 mm.
Výstavba ČOV:
Výstavba kanalizace: 2006 - 2007
Rekonstrukce kanalizace: 2008 - 2009
Výpočet nákladů na výstavbu vodovodů a kanalizací byl proveden dle metodického pokynu Mze ČR, č.j. 20494/2002-6000.