|
Poř.číslo |
KOD PRVK |
Název obce |
KOD OB |
ZÚJ |
|
|
Poř.číslo |
KOD PRVK |
Název části obce |
KOD COB |
ZÚJ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Číslo a název obce
s rozšířenou působností |
|||||
|
|
|||||
Město Frýdek - Místek leží na severovýchodním okraji České republiky. Je součástí Ostravské sídelní aglomerace a je jedním z jejích šesti jádrových měst. Území aglomerace je územím s velmi silnými vzájemnými vazbami, které jsou dány značnou koncentrací sídelních a ekonomických aktivit. Město je složeno celkem ze sedmi místních částí: Frýdek, Chlebovice, Lískovec, Lysůvky, Místek , Skalice a Zelinkovice. Frýdek - Místek představuje zdroje pracovních příležitostí pro široký okruh obyvatel okolních obcí a jako bývalé okresní město je centrem rozsáhlého spádového území.
Velmi silné vazby má město s obcemi, které byly do roku 1999 součásti správního území - Staré Město a Sviadnov. Zástavba Starého Města plynule přechází do centrální zóny Frýdku, na území Sviadnova je umístěna řada zařízení technické vybavenosti, které slouží městu. Jedná se například o ústřední ČOV, rozvodnu, výtopnu atd.
Z geomorfologického hlediska se jedná o členité území v povodí řeky Ostravice, která tvoří přirozenou hranice mezi Frýdkem a Místkem. Místecká část je charakteru rozvinuté údolní nivy s mírným radiálním stoupáním k obvodu městské zástavby, když to Frýdecká část je tvořena prudkou spádnicí k toku, místy až charakteru tektonického zlomu.
- Územní plám města Frýdku - Místku, Urbanistické středisko Ostrava;
- Program rozvoje vodovodů a kanalizací okresku Frýdek - Místek, VODING Hranice, 4/1997;
- Regionální plány implementace Směrnice Rady 91/271/EHS, KONEKO Ostrava 10/2002;
- Generel odkanalizování města Frýdek-Místek a spádových oblastí na M ČOV Frýdek - Místek, KONEKO Ostrava, 11/1994.
|
Položka |
|
2000 |
2005 |
2015 |
|
Počet trvale bydlících obyvatel napojených na kanalizaci |
obyv. |
|||
|
Počet trvale bydlících obyvatel napojených na ČOV |
obyv. |
|||
|
Spec. produkce. odp. vod obyvatelstva |
l/(os.den) |
|||
|
Produkce odpadních vod |
m3/den |
|||
|
BSK5 |
kg/den |
|||
|
NL |
kg/den |
|||
|
CHSK |
kg/den |
K větším průmyslovým podnikům na území města patří Válcovny plechu a. s., Hutní montáže a.s., Mostárna VSŽ, Slezan a.s, Beskydské mlékárny, nemocnice a SELIKO.
V roce 1992 byla uvedena do provozu ČOV Válcoven plechu na průmyslové odpadní vody s kapacitou 22 464 m3/den. Vlastní předčištění má nemocnice. Jedná se o chlorovací stanicí, která slouží ke sterilizaci, odpadní vody, která je následně vypouštěna do jednotné kanalizace města Frýdek-Místek.
Odpadní vody z ostatních průmyslových areálu jsou napojené na stokovou síť města a jsou společně s komunálními odpadními vodami likvidované na ústřední ČOV města Frýdku - Místku.
Město Frýdek-Místek je odkanalizováno stokovou sítí v délce cca 106,2 km, která je majetkem SmVaK Ostrava a.s. Stoková síť je vesměs jednotná (pouze sídliště „K Hájku“ na severním okraji města a část lokality Vyhlídka, je vybudována oddílná kanalizace) a gravitační mimo tři krátké úseky s ČS (Lískovec, Hájek, Collolouky).
V celkové délce kanalizace jsou započítány i délky kanalizace z výše uvedených místních částí, a kmenových sběračů z Nošovic, Palkovic, Lysůvek a Zelinkovic.
Území města je odkanalizováno deseti kmenovými stokami. Hlavní kmenová stoka „A“ vede k ČOV po levém břehu Ostravice, do této stoky jsou zleva zaústěny kmenové stoky B, C, D a E. Zprava ústí do stoky A kmenové stoky L (přes ČS Lískovec), F, G a H. Do kmenové stoky „G“ je zaústěna rovněž kmenová stoka „K“.
Stoková síť je vybudována z betonových, železobetonových, kameninových a PVC trub, profily jsou kruhové DN 250 - DN 1750 a vejčité s průměrem 400/600 - 800/1400.
Kanalizace je z velké části v dobrém technickém stavu (u stok budovaných od r. 1963), pouze stoky budované dříve ve starší zástavbě města jsou v nevyhovujícím stavu (přítok balastních vod převážně z okrajových částí města).
Pro čištění odpadních vod z uvedených lokalit byla v r. 1967 uvedena do provozu mechanicko-biologická ČOV, v r. 1995 došlo k výstavbě nové ČOV s kapacitou 38 541 m3/den, která je počítána i s napojením přilehlých širších příměstských oblastí -Chlebovice, Zelinkovice, Lysůvky, Lískovec, Palkovice, Metylovice, Baška, Staré Město, Skalice, Dobrá, Nošovice, Vyšní Lhoty, Nižní Lhoty.
ČOV je mechanicko-biologická s likvidací organických a dusíkatých sloučenin s výrobou elektrické energie z přebytků bioplynu a kompletní automatizací řízení provozu.
ČOV sestává z hrubého předčištění - lapák štěrku, jemné česle, lapák písku. Mechanické předčištění je zastoupeno 3 kusy usazovacích kruhových nádrží odkud odpadní vody natékají do biologické části. Jedná se o podélnou aktivace s nitrifikací a předřazenou denitrifikací (2 koridory jednobublinné aerace a míchadel Flygt). Odtud odpadní voda přitéká do kruhových dosazovacích kruhových nádrží (6 ks).
Kalové hospodářství je řešeno zahušťovací nádrží surového kalu (2 ks), vyhnívací nádrží (2 ks), zahušťovací nádrží vyhnilého kalu (2 ks), uskladňovací nádrží (2 ks). Vyhnilý kal je mechanicky odvodňován a ukládán na meziskládku odvodňovaného kalu. Odtok z ČOV je zaústěn do Ostravice. Vyprodukovaný odvodněný kal je odvážen na skládku.
V ostatních lokalitách řešeného území jsou vybudovány pouze ojedinělé kanalizační stoky. Čištění je individuální v septicích popř. jsou vybudovány bezodtokové jímky.
Ve výhledovém období je v souladu se schváleným územním plánem města navrhováno stávající stokovou síť rozšířit o cca 58 400 m kanalizačních stok.
Rekonstrukce ČOV:
Výstavba kanalizace: 2008 - 2015
Rekonstrukce kanalizace: 2011 - 2013
Výpočet nákladů na výstavbu vodovodů a kanalizací byl proveden dle metodického pokynu Mze ČR, č.j. 20494/2002-6000.