|
Poř.číslo |
KOD PRVK |
Název obce |
KOD OB |
ZÚJ |
|
|
Poř.číslo |
KOD PRVK |
Název části obce |
KOD COB |
ZÚJ |
|
|
8117.026.10.41394 |
Předměstí |
41394 |
505927 |
||
|
|
|
|
|
|
|
|
Číslo a název obce
s rozšířenou působností |
|||||
|
|
|||||
Statutární město Opava leží v úrodném údolí řeky Opavy ohraničeném na jihovýchodě okrajem Nízkého Jeseníku. Město je významnou dopravní křižovatkou vybrané silniční sítě, z nichž nejdůležitější je směr východ - západ, reprezentovaný státní silnicí I/11 Ostrava - Opava - Bruntál, II/46 Opava - Olomouc, I/57 Valašské Meziříčí - Opava - Krnov.
Město Opava má výrazné historické jádro, obklopené z větší části prstencem parků. Navazující zástavba se utvářela v prostoru vymezeném komunikačním systémem města. Z těch nevýznamnějších jsou to ulice Těšínská, Ratibořská, Pekařská, Krnovská, Olomoucká a Hradecká. Dle regulačního plánu z roku 1876 byla založena zástavba v prostoru ul. Olomoucké a na něj navazující zástavba Kylešovického kopce s převážně vilovou zástavbou z přelomu století. Poválečná zástavba je soustředěná v prostoru u nemocnice (Olomoucká ul.), dále následovaly lokality v Kateřinkách a Kylešovicích s charakteristickou panelovou výstavbou sedmdesátých a osmdesátých let.
Rozvoj průmyslu se v poválečné době soustředil do dvou lokalit ve východní a západní části města. Obě lokality mají dobré podmínky z hlediska dopravní obsluhy včetně možnosti zřízení železniční vlečky a budou bez pochyby dále rozvíjeny.
Zájmovým územím města Opavy a přilehlých místních části protéká několik recipientů. K nejvýznamnějším patří řeka Opava, která protéká celým zastavěným územím města ze severozápadu na jihovýchod. Další významným recipientem je řeka Moravice, Velká (Jaktarka), Ostrá, a Kateřinský potok.
Členění města Opava na místní části neodpovídá rozdělení zájmového území na katastry. Celkem město Opava má patnáct místních částí : Jaktař, Kateřinky, Komárov, Komárovské Chaloupky, Kylešovice, Malé Hoštice, Milostovice, Město, Podvihov, Předměstí, Pusté Jakartice, Suché Lazce, Vávrovice , Vlaštovičky, Zlatníky.
Centrální část města tvoří pět místních části: Jaktař, Kateřinky, Kylešovice, Město, a Předměstí. Největší místní části je Předměstí, kde je situována centrální mechanicko - biologická ČOV města Opavy.
- Program rozvoje vodovodů a kanalizací okresku Opava, VODING - KONEKO, 12/97;
- Regionální plány implementace Směrnice Rady 91/271/EHS;
- Územní plán města Opavy, 1998;
- Generel stokové sítě města Opavy, KONEKO Ostrava, 12/1999.
|
Položka |
|
2000 |
2005 |
2015 |
|
Počet trvale bydlících obyvatel napojených na kanalizaci |
obyv. |
|||
|
Počet trvale bydlících obyvatel napojených na ČOV |
obyv. |
|||
|
Spec. produkce. odp. vod obyvatelstva |
l/(os.den) |
|||
|
Produkce odpadních vod |
m3/den |
|||
|
BSK5 |
kg/den |
|||
|
NL |
kg/den |
|||
|
CHSK |
kg/den |
K větším průmyslovým podnikům na území města Opavy patří Ostroj, Bivoj, pivovar Opava, OPAVLEN, SELIKO, Mrazírny, čokoládovny OPAVIA, cukrovar v Palhanci a celá řada menších průmyslových a potravinářských závodu. Převážná část odpadních vod je pro předčištění likvidovaná na městské ČOV.
Centrální část město Opava má v současné době vybudovanou rozsáhlou síť převážně jednotné kanalizace, která odvádí splaškové a dešťové odpadní vody od jednotlivých objektů obytné a průmyslové zástavby na ČOV Opava. Stávající kanalizace byla v obci budována postupně tak, jak probíhala výstavba města. Páteř kanalizačního systému tvoři sběrače A, B, C a D - Kateřinky. Stávající kanalizační systém je až na malou výjimku ve správě SmVaK Ostrava a.s.
Celková délka stávající stokové sítě je dle evidence provozovatele cca 140 500 km. Skladba stokové sítě dle profilu kanalizačních stok je následující :
profily DN > 1500 mm 3 765 km
profily DN 800 - DN 1500 12 955 km
profily DN < 800 122 593 km
Na trase stávající kanalizace se nachází celkem 13 ks odlehčovacích komor, 11 ks spojovacích komor, 6 ks spadišť a 4 ks skluzy. Na stokové síti jsou vybudovány tři čerpací stanice: Fügnerova (Kateřinky), Kylešovice (Na Pomezí) a Jaselská (Předměstí).
Převážná část stávající kanalizace ve městě byla vybudována v období od přelomu století do roku 1990. Technický stav stávající kanalizace odpovídá jejímu stáří, celkově lze hodnotit kanalizaci jako vyhovující. Velkým nedostatkem je skutečnost, že město, respektive provozovatel kanalizace, nemá v současné době zpracovaný generel stokové sítě a tudíž zde chybí údaje o kapacitě stávajícího kanalizačního systému.
Stávající kanalizační systém města Opava ukončen na ústřední čistírně odpadních vod, která je situována v severovýchodní části města na ul. Těšínské. Městská čistírna odpadních vod byla ve svém řešení navržena již v počátcích tohoto století a postupně byla s růstem města rozšiřována a přestavována. První velký zásah, a vlastně celá přestavba čistírny, byla provedena ve druhé polovině šedesátých let. Návrh čistírny vycházel z tehdy známých a progresivních způsobů čištění odpadních vod a počítal i s čištěním odpadních vod z průmyslových podniků. Celá sedmdesátá léta byla věnována různým úpravám a intenzifikaci hlavně biologických procesů.
V osmdesátých létech byla již čistírna přetěžována téměř dvojnásobně proti původním projektovaným parametrům. Dalším velkým problémem byla kvalita vypouštěných vod. Z tohoto důvodu v roce 1995 - 1997 byla provedena komplexní rekonstrukce ČOV. V současné době má stávající ČOV dostatečnou kapacitu i čistící efekt pro likvidace odpadních vod z celého zájmového území.
Pro odkanalizování stávající zástavby Palhance je navržena výstavba splaškové kanalizace, celkem cca 4 000 m kanalizačních stok o profilu DN 300 mm. Navržena kanalizace bude napojena na stávající stokovou síť v povodí ČS Jaselská.
Pro odkanalizování ploch výhledové zástavby v západní části řešeného území na sever od komunikace ul. Olomoucká je navržena výstavbu splaškové kanalizace oddílné soustavy. Celková délka navržené splaškové kanalizace je cca 2 100 m, profil navržených jednotlivých kanalizačních stok DN 300 mm.
Dále z důvodu nedostatečné kapacity kanalizačního sběrače C na ul. Rybářská je navržena výstavba souběžné stoky o profilu DN 1000 v délce cca 800 m a rekonstrukce stávajícího propojení sběrače C na ul. Krnovské. Zde výstavba bude provedena bezvýkopovou technologii, nemechanizovaným štítem DN 2000 mm, délka úseku je 200 m.
Dále je navržena
rekonstrukce technologické línky biologického čistění ČOV Opava. Důvodem je
zpřísněny požadavky na kvalitu vyčištěné odpadní vod. Vzhledem k tomu, že
ČR bude po vstupu do Evropské z hlediska ochrany vody prohlášena za „citlivou
oblast“ budou na kvalitu vyčištěné vody kladeny mimořádné požadavky.
Rozhodujícím
kritériem u ČOV nad 100 000 EO je zbytková koncentrace celkového dusíku ve
vyčištěné vodě. Tento náročný ukazatel není dnes plněn a není ho možno
dosáhnout ani stávající technologií čištění. Z tohoto důvodu je navržena
rekonstrukce stávající technologické línky ÚČOV. Cílem je zajistit likvidace
odpadních vod v souladu s požadavky 91/271/EHS.
Rekonstrukce ČOV: 2010
Výstavba kanalizace: 2004 - 2012
Rekonstrukce kanalizace: 2007 - 2008
Výpočet nákladů na výstavbu vodovodů a kanalizací byl proveden dle metodického pokynu Mze ČR, č.j. 20494/2002-6000.