|
Poř.číslo |
KOD PRVK |
Název obce |
KOD OB |
ZÚJ |
|
|
Poř.číslo |
KOD PRVK |
Název části obce |
KOD COB |
ZÚJ |
|
|
|
|
|
|
||
|
|
|
|
|
|
|
|
Číslo a název obce
s rozšířenou působností |
|||||
|
|
|||||
Obec patří do tzv. Ostravské sídelní regionální aglomerace a leží mezi městy Karviná a Orlová. Téměř celý katastr obce se nachází v poddolovaném území, se ztíženými podmínkami zakládání, s členitým terénem, s nepříznivým geologickým podložím, sesuvným územím a s velkým rozsahem poklesů a jiných svahových deformací.
Pro území Doubravy je typická tzv. „slezská zástavba“, rozptýlená po celém katastru obce, splývající se zástavbou okolních Dětmarovic, Orlové a Karviné. Velká část území katastru obce, až na malé lokality v severovýchodním a v severozápadním cípu, byla silně postižena důlními vlivy, což mělo za následek demolice domů, poklesy, zavodnění, devastace ploch a pod.
Z průmyslových objektů je nejvýznamnější výrobní areál Dolu Doubrava v jihozápadním cípu katastru.
- Technicko-ekonomicko studie „Odkanalizování obcí okresu Karviná“, SmVaK Ostrava, 2/1990;
- Územní plán sídelního útvaru Doubrava, Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o., říjen 1997;
- Program rozvoje vodovodů a kanalizací okresu Karviná, Centroprojekt, 4/1999;
- Regionální plány implementace Směrnice Rady 91/271/EHS, KONEKO, 10/2002;
- Koncepce rozvoje oboru odkanalizování a čištění odpadních vod v oblasti působností SmVaK Ostrava a.s.,1998;
-
Studie
odkanalizování měst a obcí Karvinska, 2006
-
Odkanalizování obce
Doubrava, DÚR, 2008
|
Položka |
|
2000 |
2005 |
2015 |
|
Počet trvale bydlících obyvatel napojených na kanalizaci |
obyv. |
|||
|
Počet trvale bydlících obyvatel napojených na ČOV |
obyv. |
|||
|
Spec. produkce. odp. vod obyvatelstva |
l/(os.den) |
|||
|
Produkce odpadních vod |
m3/den |
336,00 |
||
|
BSK5 |
kg/den |
168,00 |
||
|
NL |
kg/den |
154,00 |
||
|
CHSK |
kg/den |
336,00 |
Na katastru obce se nenachází žádný větší producent odpadních vod, kromě výrobního areálu dolu Doubrava.
V obci není vybudována soustavná kanalizační síť. Dílčí úseky jednotné kanalizace jsou vybudovány v lokalitách Finské Domky (DN 200) a Kozinec (DN 400). Tato kanalizace je správě SmVaK RS Karviná. Do kanalizace jsou zaústěny přepady ze septiků nebo i splaškové odpadní vody bez čištění. Kanalizace je vyústěna do místních vodotečí.
Ve zbývající rozptýlené části obce jsou splaškové odpadní vody likvidovány individuálně v septicích nebo žumpách na vyvážení, případně nejsou likvidovány vůbec. Dešťové OV jsou zpravidla svedeny nejkratší cestou do vodotečí nebo terénních příkopů.
Technický stav stávající stokové sítě není příliš dobrý, kanalizace vykazuje netěsnosti i různou míru poškození. V centru obce byla v souvislosti s výstavbou domu s pečovatelskou službou vybudována malá ČOV DČB 16/2 (116 EO) s dílčími stokami. Tato ČOV byla uvedena do trvalého provozu v r. 1998 a jsou na ni napojeny také objekty školy, mateřské školy a zdravotního střediska.
V souvislosti s probíhající rekonstrukcí školy je provizorně osazena malá ČOV pro 35 EO, která se po vybudování kanalizačního systému zruší.
Lokalitou Finské Domky prochází zatrubněný potok DN 300, do kterého je zaústěno několik kanalizačních přípojek.
Územím obce procházejí kanalizační stoky odvádějící důlní odpadní vody, tyto však nejsou v předkládaném materiálu dále zohledňovány.
Lokalita se nachází v západní části obce a bude
odkanalizována gravitační splaškovou kanalizací. Převážně se jedná o území
s budoucí rodinnou zástavbou. Navržené kanalizační stoky budou napojeny
přímo do areálu stávající ČOV – 100 EO, která bude v rámci výstavby nových
stok rozšířena o dalších 100 EO – podzemní balená ČOV.
Ve výhledovém období je navrhováno v zájmových lokalitách
vybudovat gravitační splaškovou kanalizaci. Celkově je navrženo cca 7 957 m
gravitační kanalizace DN 250. Vzhledem ke konfiguraci terénu bude
gravitační kanalizace doplněna o cca 500 m tlakových řadů, 2 čerpací
stanice (lokalita A) na síti.
Výstavba ČOV: 2010 - 2015
Výstavba kanalizace: 2010 - 2015
Rekonstrukce kanalizace:
Výpočet nákladů na výstavbu vodovodů a kanalizací byl proveden dle metodického pokynu Mze ČR, č.j. 401/2010-15000.