|
Poř.číslo |
KOD PRVK |
Název obce |
KOD OB |
ZÚJ |
|
|
Poř.číslo |
KOD PRVK |
Název části obce |
KOD COB |
ZÚJ |
|
|
8106.009.12.41320 |
Staré Město |
41320 |
598810 |
||
|
|
|
|
|
|
|
|
Číslo a název obce
s rozšířenou působností |
|||||
|
|
|||||
Jedná se o centrální část města Třince. Středem zájmového území protéká řeka Olše, která dělí městskou část na severní průmyslovou a jihovýchodní obytnou zónu. Nejvýznamnějším a největším producentem odpadních vod jsou Třinecké železárny. Rozsáhlý areál společnosti pokrývá celou severozápadní část území a zasahuje i do katastru Konská. Na průmyslový areál navazuje nákladní vlakové nádraží ČD a vlečky Třineckých železáren. Velkou část území zaujímá halda Třineckých železáren, která se nachází v severozápadní části území a odděluje obytnou zástavbu Starého Města od obytné zástavby Kanady.
Obytná zástavba je soustředěna v severní části katastru. Jedná se o hustě zastavené území s velkým podílem zpevněných asfaltových či dlážděných ploch. V centrální historické části území obytnou zástavbu tvoři tří-čtyř podlažní zděné budovy, ze strany Lyžbic na ni navazuje mladší panelová zástavba. Za tratí ČD se jedná o vilovou zástavbu jednopodlažními rodinnými domy, tentýž typ zástavby je soustředěn v severní části území. Samostatné území a to jak z pohledu urbanistiky, tak i z pohledu likvidace odpadních vod tvoři lokalita Starý a Nový Borek. V obou případech se jedná o činžovní kolonie Třineckých železáren.
- Územní plán města TŘINEC - návrh, Urbanistické středisko s r.o., 1/1994;
- Územní plán zóny TŘINEC- Staré Město - koncept řešení, Ateliér S2, Ing. arch. Josef Starý, 3/1997;
- Program rozvoje vodovodů a kanalizací okresku Frýdek - Místek, VODING Hranice, 4/1997;
- Generel kanalizace města Třinec, KONEKO Ostrava, 7/1999;
- Regionální plány implementace Směrnice Rady 91/271/EHS, KONEKO Ostrava 10/2002.
|
Položka |
|
2000 |
2005 |
2015 |
|
Počet trvale bydlících obyvatel napojených na kanalizaci |
obyv. |
|||
|
Počet trvale bydlících obyvatel napojených na ČOV |
obyv. |
4222 |
5330 |
|
|
Spec. produkce. odp. vod obyvatelstva |
l/(os.den) |
|||
|
Produkce odpadních vod |
m3/den |
|||
|
BSK5 |
kg/den |
|||
|
NL |
kg/den |
|||
|
CHSK |
kg/den |
Největším producentem odpadních vod je rozsáhlý areál Třineckých železáren a.s. V roce 1985 zaměstnával tehdy ještě statní podnik Třinecké železárny cca 20 100 zaměstnanců. S ohledem na útlum hutní výroby dochází k poklesu počtu pracujících i v Třineckých železárnách, které v roce 2000 zaměstnávaly již jen cca 17 000 pracovníků. Dle prognózy ÚP bude v roce 2010 v Třineckých železárnách zaměstnáno cca 11 000 pracovníků.
V areálu společnosti je vybudovaná oddílná kanalizace. Technologické odpadní vody z areálu koksovny Třineckých železáren (fenolčpavkové odpadní vody) jsou odváděny průmyslovou kanalizací a jsou likvidovány na MČOV Třinec (množství cca 770 m3/den). Splaškové odpadní vody jsou z převážné části svedeny splaškovou kanalizací oddílné soustavy na čerpací stanici, odkud jsou čerpány do kmenového sběrače A „Šancer“, který zajišťuje jejich transport a následnou likvidaci na MČOV. Dešťové odpadní vody jsou svedeny dešťovou kanalizací do recipientu. Ve všech třech případech se jedná o kanalizaci ve správě Třineckých železáren.
Celé území Starého Města, s výjimkou Starého a Nového Borku, je odkanalizováno stávající jednotnou kanalizací ve správě SmVaK Ostrava a.s. Likvidace odpadních vod z dané lokality je zajištěna na centrální mechanicko-biologické ČOV města Třince. Celkovou délku stávající kanalizace lze odhadnout na cca 9 600 m, profil stávající kanalizace je DN 300 - DN 1200 mm.
Starý Borek – dožívající zástavba kolonie dřevěných domků. Zde není vybudována žádná soustavná kanalizace, odpadní vody z jednotlivých nemovitostí jsou svedeny do septiků či žump a po mechanickém předčištění jsou vypouštěny do trativodu, respektive do otevřených příkopů, odkud spolu s ostatními vodami odtékají do recipientu.
Nový Borek - v zájmovém území je vybudována jednotná kanalizace, která je ukončena na lokální mechanicko-biologické ČOV. Délka stokové sítě je cca 2 900 m, profil kanalizace je DN 300 - DN 600 mm. Stávající ČOV byla uvedena do provozu v roce 1955. Odpadní vody jsou mechanicky předčištěné na ručně stíraných česlích, atypickém lapáku písku a dvojici štěrbinových nadrží. Biologické čištění probíhá na biologickém zkrápěném filtru. Technologickou linku uzavírá dosazovací nádrž a kalové pole.
Provoz a údržbu stávající ČOV a jednotné kanalizace v Novém Borku, včetně sběrače B zajišťují pracovníci SmVaK Ostrava a.s. RS Frýdek-Místek.
Samostatný kanalizační systém je vybudován v areálu ČSAD Třinec a.s. Splaškové odpadní vody jsou svedené splaškovou kanalizací oddílné soustavy na lokální ČOV typu DČB. Dešťová kanalizace areálu je ukončena na ČOV myčky automobilů. V obou případech vyčištěné odpadní vody jsou vyústěné do bezejmenné vodoteči.
Odkanalizování a čištění odpadních vod z centrální části Starého Města je zajištěno v souladu s požadavky stávající legislativy.
Starý Borek - stávající obytná zástavba je v rámci ÚP navržená k postupné likvidaci. Z tohoto důvodu zde není navržena žádná nová kanalizace, likvidace odpadních vod bude i nadále probíhat v septicích či žumpách. Územní plán ve výhledu počítá s využitím území pro rozvoj podnikatelských aktivit.
Nový Borek - je navrženo přepojení stávající kanalizace v povodí lokální ČOV na stokovou sít města Třince. Stávající ČOV Bude odstavena z provozu a technologické zařízení demontováno. Celkové délka navrženého kmenového sběrače je sběrače cca 1 800 m, profil stoky je DN 500 mm. V současné době je SmVaK Ostrava a.s. zahájil projektovou přípravu akce.
Rekonstrukce ČOV:
Výstavba kanalizace:
Rekonstrukce kanalizace:
Výpočet nákladů na výstavbu vodovodů a kanalizací byl proveden dle metodického pokynu Mze ČR, č.j. 20494/2002-6000.