|
Poř.číslo |
KOD PRVK |
Název obce |
KOD OB |
ZÚJ |
|
|
Poř.číslo |
KOD PRVK |
Název části obce |
KOD COB |
ZÚJ |
|
|
8122.012.01.41389 |
Vítkov |
41389 |
511021 |
||
|
|
|
|
|
|
|
|
Číslo a název obce
s rozšířenou působností |
|||||
|
|
|||||
Město Vítkov leží na pomezí Slezska, severní a střední Moravy, jiho-jihozápadně od města Opavy a severozápadně od Fulneku. Z geografického hlediska leží obec v členitém terénu Vítkovské vrchoviny, která náleží k celku Nízkého Jeseníku.
Obec Vítkov je složena z místních částí: Vítkov, Jelenice, Klokočov, Nové Těchanovice, Lhotka u Vítkova, Podhradí a Prostřední Dvůr. Vítkovsko je významná rekreační oblast pro region Ostravy a Opavy.
- Program rozvoje vodovodů a kanalizací okresku Opava, KONEKO, 12/97;
- Regionální plány implementace Směrnice Rady 91/271/EHS;
|
Položka |
|
2000 |
2005 |
2015 |
|
Počet trvale bydlících obyvatel napojených na kanalizaci |
obyv. |
|||
|
Počet trvale bydlících obyvatel napojených na ČOV |
obyv. |
|||
|
Spec. produkce. odp. vod obyvatelstva |
l/(os.den) |
|||
|
Produkce odpadních vod |
m3/den |
|||
|
BSK5 |
kg/den |
|||
|
NL |
kg/den |
|||
|
CHSK |
kg/den |
Na území města se nachází celá řada drobných podnikatelských aktivit a objektů občanské vybavenosti, které z pohledu řešené problematiky nejsou významnými producenty odpadních vod.
Území města Vítkova je rozděleno na dvě povodí. Centrální část obce (téměř 90 % obytné zástavby) leží v povodí řeky Čermné, zbývající část obce je spádována na opačnou stranu a leží v povodí řeky Moravice.
Město má v současné době vybudovanou soustavnou síť jednotné kanalizace, která odvádí splaškové a dešťové odpadní vody od jednotlivých objektů obytné a průmyslové zástavby na městskou ČOV. Výjimku tvoří stávající kanalizace v povodí řeky Moravice, kde je v současné době vybudován systém oddílné kanalizace.
Veřejná kanalizace byla ve Vítkově budována od první poloviny 20-století. Páteř kanalizačního systému tvoří kmenový kanalizační sběrač A, který prochází celým zastaveným územím města ze severu na jih. Délka kmenové stoky je cca 2 198 m. Celková délka stávající stokové sítě je cca 17 200 m, profily kanalizačních stok se pohybují v rozmezí DN 300 až DN 1200 mm. Kanalizační systém města má čtyři odlehčovací komory, z toho tři odlehčovací komory se nachází na trase kanalizačního sběrače A. Přepady z odlehčovacích komor jsou vyústěny do recipientu Čermná. Mimo kanalizace napojené na městskou ČOV se v intravilánu města nachází kanalizační stoky, které jsou vyústěny přímo do recipientu. Tato kanalizace odvádí vysoký podíl balastních, respektive povrchových odpadních vod a z tohoto důvodu nemůže byt napojena na ČOV.
Splašková kanalizace v povodí řeky Moravice je ukončena čerpací stanicí, odkud jsou odpadní vody čerpány do kanalizačního sběrače A. Dešťové odpadní vody odtékají stávající dešťovou kanalizací do recipientu. Celková délka splaškové kanalizace je cca 1 650 m.
Provoz a údržbu stávající kanalizace zajišťuje SmVaK Ostrava a.s., část stokové sítě je ve správě městského úřadu. Celkem ve správě SmVaK Ostrava a.s. je 14 200 m jednotné stokové sítě a 1 650 m splaškové kanalizace.
Čištění odpadních vod z převážné části obytné zástavby je zajištěno na centrální čistírně odpadních vod. Městská ČOV je situována na jihovýchodním okraji města u Oderské ulice na levém břehu říčky Čermenka. Jedná se o typovou mechanicko-biologickou čistírnu městských a průmyslových odpadních vod MČS 5000 s anaerobní stabilizací kalu. Stávající městská ČOV byla vybudována v průběhu let 1985-1987 pro kapacitu 5000 ekvivalentních obyvatel a 2 000 m3 odpadních vod za den.
Pro odkanalizování stávající obytné zástavby nenapojené na stokový systém v povodí ČOV je navrženo vybudovat 2 200 m gravitační splaškové kanalizace. Jako materiál je navrženo plastové korugované potrubí PP DN 300 mm. Nové kanalizační stoky budou napojeny na stávající stokový systém, který zajistí transport odpadních vod na ČOV.
Dále je navržena rekonstrukce technicky nevyhovujících úseků stávající kanalizace, v celkové délce 1 900 m. Profil kanalizace navržené k rekonstrukci je DN 300 až DN 800 mm. Jako materiál je navrženo plastové korugované potrubí PE, v profilu od DN 600 kameninové trouby KT s polyuretanovým spojem.
Kapacita rozhodujících technologických objektů stávající ČOV je s ohledem na předpokládaný rozvoj města vyhovující. Nicméně za uplynulé období došlo k značnému opotřebení některých objektů ČOV a stávající technologické zařízení je technicky zastaralé a energeticky náročné. Z tohoto důvodu je navržena rekonstrukce biologického čištění stávající ČOV. Stavebně - technické řešení stávající aktivace nabízí použití technologie předřazené denitrifikace. V rámci rekonstrukce budou provedeny stavební úpravy stávajících nádrží, výměna povrchových aerátorů za jemnobublinnou aeraci, osazení míchadel atd.
Součástí stavby je rekonstrukce stávajícího provozního objektu - osazení dmýchadel pro výrobu vzduchu. Dále je navržena rekonstrukce stávajících dosazovacích nádrží atd.
Rekonstrukce ČOV: 2010
Výstavba kanalizace: 2009 - 2010
Rekonstrukce kanalizace:
Výpočet nákladů na výstavbu vodovodů a kanalizací byl proveden dle metodického pokynu Mze ČR, č.j. 20494/2002-6000.