1. Havířov – Šumbark
|
Poř.číslo |
KOD PRVK |
Název obce |
KOD OB |
ZÚJ |
|
|
Poř.číslo |
KOD PRVK |
Název části obce |
KOD COB |
ZÚJ |
|
|
8108.003.07.03773 |
Šumbark |
03773 |
555088 |
||
|
|
|
|
|
|
|
|
Číslo a název obce
s rozšířenou působností |
|||||
|
|
|||||
1.1. Charakteristika obce
1.1.1. Demografický vývoj
1.1.2. Základní údaje o obci
Šumbark je součástí správního území města Havířov, s rozlohou katastru 379,73 ha. Co do počtu obyvatel je v pořadí třetí částí města. Žije zde okolo 18 000 obyvatel, t.j. zhruba 26 % trvale bydlících obyvatel města Havířov. V Šumbarku byly stavěny první bytové domy hned po válce, největší rozmach bytové výstavby byl však zaznamenán až po roce 1980. Jde o typicky „sídlištní“ soubor s výškovou hladinou většinou osmi podlaží. V návaznosti na zde probíhající výstavbu bytů v bytových domech byl v posledních letech zaznamenán mírný nárůst obyvatel pouze v této oblasti Havířova. Podle návrhu ÚP města Havířov počítá se také z největší výhledovou výstavbou bytů právě v Šumbarské části města (220 b.j. v RD, 1020 b.j. v BD). Jelikož podle nové prognózy do roku 2015 se předpokládá stagnace počtu obyvatel na úrovni 18 300 osob, lze uvažované plány bytové výstavby považovat do roku 2015 za nereálné.
Izolovaná poloha Šumbarku vůči městskému centru způsobuje jeho zvláštní postavení jako městské části Havířova.
Zastoupení průmyslu je velmi malé (TENAS a.s. - strojírenská výroba, zpracování plastů), výhledově se počítá pouze s podnikatelskými aktivitami v oblasti drobné výroby, řemesel a služeb spojených většinou s bydlením majitelů.
1.2. Podklady
-
Územní plán
sídelního útvaru - koncept řešení - Havířov, Urbanistické středisko s.r.o.
Ostrava, březen 1998
-
Hydrotechnické
posouzení vodovodní sítě Havířov, ing. Aleš Ryšán – projekční kancelář,
červenec 1998
-
Mapové
podklady provozovatele v měř. 1:10 000 se zakresleným stávajícím vodo-vodem
-
Základní údaje
provozovatele o provozu stávajícího vodovodu
-
PRVKUC okresu
Karviná
-
RPI MS kraje
1.3. Vodovody
1.3.1. Potřeba vody z bilance
1.3.2. Popis současného stavu zásobování pitnou vodou
Zásobování oblasti
Šumbarku a Dolní Suché pitnou vodou je zajišťováno z vodojemu Bludovice 32 000
m3, s hladinami 345,00 - 340,00 m n.m., který je součástí
vodárenského systému OOV. Vodojem se nachází při jižní hranici města Havířov.
Páteřní přívod vody z tohoto vodojemu do Havířova je zajišťován třemi hlavními
přivaděči DN 500, DN 600 a DN 800, jež jsou vedeny přes Centrum Havířova (DN
600 a DN 500) a obchvatem města (DN 800) až do Šumbarku, který se nachází v
severozápadní lokalitě Havířova. Přivaděče DN 500 a DN 600 jsou vzájemně
propojeny jednak vodovodní sítí městských částí Město a Bludovice a dále na
jižním okraji Šumbarku, kde je do sítě připojen i přivaděč DN 800, čímž je
zajištěno zaokruhování celého rozváděcího systému. Kóta hydrodynamické tlakové
čáry se pohybuje na území Šumbarku na průměrné úrovni okolo 342,50 m n.m.,
takže přes šumbarskou vodovodní síť je zajišťováno i gravitační plnění
stávajících vodojemů pro Petřvald, umístěných na šumbarském kopci (věžový VDJ
500 m3, 329,00 - 323,0 m n.m. a zemní VDJ 2 x 3000 m3,
305,85 - 300,85 m n.m.). Z hlavního zaokruhovaného rozváděcího řadu DN
500/300/200 je v místě, kde se přibližuje k hranici Šenova, provedeno propojení
s vodovodní sítí Šenov.
Hlavní přivaděče
jsou provedeny z ocelových trub rozváděcí řady z trub litinových DN 65 až DN
300 a částečně z plastů f 90, 110, 160, 225.
1.3.3. Rozvoj vodovodů ve výhledovém období
Nová výstavba v
severní části Šumbarku byla dříve podmiňována vybudováním vodojemů na
Šumbarském kopci a velkokapacitní automatické tlakové stanice s cílem rozdělení
sítě na dvě základní tlaková pásma s hranicí na kótě 275 m n.m. S přihlédnutím
k tomuto požadavku navrhl zpracovatel územního plánu vybudovat poblíže věžového
vodojemu pro Petřvald tři věžové vodojemy Šumbark HTP 3 x 1000 m3,
329,00 - 323,00 m n.m., které by byly plněny gravitačně novým řadem DN 500 v
délce 3,8 km, odbočujícím z přivaděče DN 800 v oblasti ulice Staniční. Z těchto
vodojemů by se vybudoval zásobní řad DN 500 v délce 1,2 km s propojem na
stávající rozváděcí síť horního tlakového pásma.
1.3.4. Vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod, uvažovaných pro účely úpravy na vodu pitnou
Žádný zdroj není uvažován.
1.3.5. Varianty nouzového zásobování pitnou vodou za krizové situace (jako podklad pro krizový plán obce a kraje)
V případě přerušení dodávky pitné vody z veřejného vodovodu bude nutno zásobovat obyvatelstvo Šumbarku z cisteren. Při spotřebě 10 litrů vody na obyvatele a den bude třeba do obce dodat 180,8 m3/den pitné vody.
1.3.6. Časový harmonogram
Vodovod Tenas, který byl zařazen do RPI MS kraje byl zrealizován již v roce 2002. V daném časovém období není uvažováno s výstavbou nového vodovodního řadu.
1.4. Ekonomická část
Výpočet nákladů na výstavbu vodovodů byl proveden dle metodického pokynu Mze ČR, č.j. 20494/2002-6000.