Poř.číslo |
KOD PRVK |
Název obce |
KOD OB |
ZÚJ |
|
Poř.číslo |
KOD PRVK |
Název části obce |
KOD COB |
ZÚJ |
|
8111.002.03.06392 |
Hranice |
06392 |
598917 |
||
|
|
|
|
|
|
Číslo a název obce
s rozšířenou působností |
|||||
|
|||||
Řešeným územím je celé administrativně-správní území města Karviná, zahrnující katastry: 1. Karviná - Město, 2. Darkov, 3. Karviná - Doly, 4. Ráj, 5. Louky nad Olší a 6. Staré Město u Karviné a Karviná Hranice.
SSÚ je tvořen částmi: Karviná - Město : 1 - Fryštát
6 - Nové Město
8 - Hranice
Ráj : 4 - Ráj
7 - Mizerov
Vzhledem k předpokládanému vývoji počtu obyvatel do roku 2015 v tomto sídelním útvaru, s tendencí stagnace až mírného sestupu ( na výhledový stav v roce 2015 na cca 9000 obyvatel ), jde o plochu přicházející k úplnému zastavění v delším výhledu než do roku 2015. Podle konzultací na odboru územního plánu a stavebního řízení MěÚ Karviná připravují se k realizaci lokality Mizerov a Hranice, pro které jsou již zpracovány ÚPZ.
- Návrh - územní plán sídelního útvaru Karviná, Urbanistické středisko Ostrava s.r.o., červen 1994
- Generel vodovodu města Karviná, Ing. Aleš Ryšán, projekční kancelář Ostrava-Radvanice, červenec 1996, dodatek č.1 a č.2
- Mapové podklady provozovatele v měř. 1:10 000 se zakresleným stávajícím vodo-vodem
- Základní údaje provozovatele o provozu stávajícího vodovodu
- PRVKUC okresu Karviná
- RPI MS kraje
Řešené území je zásobováno pitnou vodou z veřejného vodovodu, který je ve správě SmVaK Ostrava a.s., RS 3 Karviná. Voda je dodávána z centrálních zdrojů Ostravského oblastního vodovodu (OOV) a z oblastních zdrojů podzemní vody - prameniště Staré Město. Tento místní zdroj je však ohrožen důlní činností a nelze s ním do budoucna počítat. Na základě znaleckého posouzení (Doc.Ing. Arnošt Grmela, CSc) z července 1998 bude v celém navrhovaném období do r. 2015 využíván zdroj „Staré Město“ v průměrné vydatnosti 55 l/s. Po roce 2015 bude zrušen.
Do lokality Karviné je voda z centrálních zdrojů přiváděna dvěma hlavními přivaděči OOV. Od severozápadu (t.j. od Bohumína) je to přivaděč DN 700, zvaný Kružberský, který ústí do vodojemu Doubrava 3 x 2000 m3 s hladinami 288,80 - 279,00 m n.m. Dále pokračuje do Karviné hlavním zásobovacím řadem DN 800. Druhý karvinský přivaděč, zvaný Beskydský, DN 600 přichází do Karviné od jihozápadu, z VDJ Bludovice přes Albrechtice a Stonavu a ústí do vodojemu Podlesí 2 x 5000 m3, 307,00 - 302,20 m n.m., ze kterého je gravitačně plněn nový vodojem Ráj 2 x 6000 m3, 295,00 - 291,00 m n.m. Tento vodojem je řídícím vodojemem dolního tlakového pásma (DTP). Vodojemem Podlesí je řízeno horní tlakové pásmo (HTP) s tím, že jedna jeho část je zásobena pomocí AT stanice z vodojemu Ráj, další část je zásobena přímo z přivaděče OOV.
Východní část území Hranic a Ráje je zásobována z VDJ Podlesí (HTP) prostřednictvím samostatného zásobovacího řadu DN 700/800 a řadu DN 400.
Podle údajů provozovatele vodovodu je na veřejný vodovod napojeno 99,87 % obyvatel uvedených městských částí.
Stávající systém zásobování pitnou vodou je vyhovující a umožňuje různou kombinaci provozování vodovodní sítě v řešeném území podle skutečných potřeb provozovatele.
Žádný zdroj není uvažován.
Vodovod je zdrojově napojen na dvě různé větve OOV. V případě přerušení dodávky pitné vody z veřejného vodovodu bude nutno zásobovat obyvatele města Karviná Hranice z nezasažené větve OOV, popřípadě plošně z cisteren. Při spotřebě 10 l vody na obyvatele a den bude třeba dodat 100,0 m3/den pitné vody.
V daném časovém úseku není s výstavbou vodovodů uvažováno.
Výpočet nákladů na výstavbu vodovodů byl proveden dle metodického pokynu Mze ČR, č.j. 20494/2002-6000.