1. Karviná – Nové Město
|
Poř.číslo |
KOD PRVK |
Název obce |
KOD OB |
ZÚJ |
|
|
Poř.číslo |
KOD PRVK |
Název části obce |
KOD COB |
ZÚJ |
|
|
8111.002.07.41341 |
Nové Město |
41341 |
598917 |
||
|
|
|
|
|
|
|
|
Číslo a název obce
s rozšířenou působností |
|||||
|
|
|||||
1.1. Charakteristika obce
1.1.1. Demografický vývoj
1.1.2. Základní údaje o obci
Nachází se severně od Fryštátu. Jde o první hornické sídliště, stabilizované, bez výrazného přírůstku bytů. Východní část tvoří výrobní zóna s negativními vlivy na životní prostředí. V západní části je umístěn závod ČSAD, technické služby a městská ČOV.
Městská část Hranice, vymezená z jihu ul. Žižkovou, ze severovýchodu prodlouženou ulicí Mickiewiczovou a ze západu komunikací na Petrovice, je nejmladší částí města, realizovaná v 70-tých letech. Jde o charakteristickou sídlištní výstavbu bytových domů. V ÚP se počítá se získáním nových bytů v nadstavbě půdních prostor bytových domů, u rodinných domků adaptací nebo přístavbou. Dále se uvažuje s dostavbou lokálního centra v Hranicích v jihozápadní části Hranic. Vhodné pozemky pro výstavbu nových rodinných domů jsou vytypovány severozápadně od pozemků rehabilitačního ústavu.
1.2. Podklady
- Návrh - územní plán sídelního útvaru Karviná, Urbanistické středisko Ostrava s.r.o., červen 1994
- Generel vodovodu města Karviná, Ing. Aleš Ryšán, projekční kancelář Ostrava-Radvanice, červenec 1996, dodatek č.1 a č.2
- Mapové podklady provozovatele v měř. 1:10 000 se zakresleným stávajícím vodo-vodem
- Základní údaje provozovatele o provozu stávajícího vodovodu
- PRVKUC okresu Karviná
- RPI MS kraje
1.3. Vodovody
1.3.1. Potřeba vody z bilance
1.3.2. Popis současného stavu zásobování pitnou vodou
Jak vyplývá z přehledné informace o stávajícím stavu vodovodu pro celý sídelní útvar města Karviná, je vodovodní síť v řešeném střediskovém sídelním útvaru Karviná - Město a Ráj pod vlivem vodojemů VDJ Doubrava 3 x 2000 m3, 288,80 - 279,00 m n.m., VDJ Ráj 2 x 6000 m3, 295,00 - 291,00 m n.m. a VDJ Podlesí 2 x 5000 m3, 307,00 - 302,20 m n.m.
V současné době je rozváděcí vodovodní síť rozdělena na tři základní tlaková pásma (HTP, STP a DTP), přizpůsobená úrovním hladin ve vodojemech.
Horní tlakové pásmo je ovládáno vodojemem Podlesí, střední tlakové pásmo vodojemem Ráj a dolní tlakové pásmo je pod vlivem vodojemů Doubrava. Řídící vodojemy Doubrava, Ráj a Podlesí jsou provozovány správou OOV, veškeré rozvodné vodovodní sítě, jsou ve správě SmVaK Ostrava a.s., RS 3 Karviná.
Z vodojemu Doubrava je zásobována západní část sídelního útvaru pomocí zásobovacího řadu DN 800. Z VDJ Ráj, ze kterého je do spotřebiště veden zásobovací řad DN 800/700, je zásobována střední část města.
V červnu 1996 vypracoval Ing. Aleš Ryšán, projekční kancelář Ostrava - Radvanice pro SmVaK Ostrava a.s., RS 3 Karviná „Generel vodovodu města Karviná“, ve kterém provedl podrobný hydraulický výpočet vodovodní sítě popisovaného vodárenského systému.
Původním výpočtem se sledovalo posouzení současného stavu vodovodní sítě a optimalizace provozování vodovodu při maximálním využití stávajících zdrojů včetně dobudovaného vodojemu v lokalitě Karviná - Ráj.
1.3.3. Rozvoj vodovodů ve výhledovém období
Stávající systém zásobování pitnou vodou je vyhovující a umožňuje různou kombinaci provozování vodovodní sítě v řešeném území podle skutečných potřeb provozovatele. V případě havárie vodojemu Doubrava je nutné z důvodu optimalizace tlakových poměrů v síti počítat s jeho obnovou.
Pro novou zástavbu v souladu s územním plánem byly navrženy pouze vodovodní řady sloužící pro napojení vytypovaných ploch na stávající síť. ÚP neřeší organizaci vodovodních sítí uvnitř těchto ploch.
1.3.4. Vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod, uvažovaných pro účely úpravy na vodu pitnou
Žádný zdroj není uvažován.
1.3.5. Varianty nouzového zásobování pitnou vodou za krizové situace (jako podklad pro krizový plán obce a kraje)
Vodovod je zdrojově napojen na dvě různé větve OOV. V případě přerušení dodávky pitné vody z veřejného vodovodu bude nutno zásobovat obyvatele města Karviná Nové Město z nezasažené větve OOV, popřípadě plošně z cisteren. Při spotřebě 10 l vody na obyvatele a den bude třeba dodat 195,0 m3/den pitné vody.
1.3.6. Časový harmonogram
V daném časovém úseku není s výstavbou vodovodů uvažováno.
1.4. Ekonomická část
Výpočet nákladů na výstavbu vodovodů byl proveden dle metodického pokynu Mze ČR, č.j. 20494/2002-6000.