1. Krnov – Pod Bezručovým vrchem
|
Poř.číslo |
KOD PRVK |
Název obce |
KOD OB |
ZÚJ |
|
|
Poř.číslo |
KOD PRVK |
Název části obce |
KOD COB |
ZÚJ |
|
|
8114.013.02.41306 |
Pod Bezručovým vrchem |
41306 |
597520 |
||
|
|
|
|
|
|
|
|
Číslo a název obce
s rozšířenou působností |
|||||
|
|
|||||
1.1. Charakteristika obce
1.1.1. Demografický vývoj
1.1.2. Základní údaje o obci
Město Krnov leží severovýchodně od okresního města ve vzdálenosti cca 20 km. Rozkládá se na soutoku Opavy a Opavice při státní hranici s Polskem, první zmínka je z roku 1240. Dnešní město zahrnuje řadu bývalých samostatných obcí. Zastavěným územím prochází st. silnice I/57 Opava – Krnov, II/458 Bruntál – Krnov a železniční trať Opava – Krnov – Jindřichov a Bruntál – Krnov. Průmysl je zde převážně textilní a strojírenský.
V současné době žije v Krnově-Pod Bezručovým vrchem 13 141 obyvatel, do r. 2015 se předpokládá nárůst počtu obyvatel na 13 720 osob.
1.2. Podklady
- Územní plán města Krnov – Ing. arch Jaroslav Haluza – 05/94
- Generel vodovodní sítě – Krnov – Koneko Ostrava – 12/96
- Bruntál – pasporty vodovodů a kanalizací , UNIGEO 04/1996
- Základní údaje provozovatele o provozu vodovodu
- Informace MěÚ Krnov
- PRVKUC okresu Bruntál
- RPI MS kraje
1.3. Vodovody
1.3.1. Potřeba vody z bilance
1.3.2. Popis současného stavu zásobování pitnou vodou
Město Krnov má vybudován veřejný vodovod, který je v majetku města, spravují jej Krnovské vodovody a kanalizace s.r.o. a je na něj napojeno asi 99 % obyvatel.
Původní vodovod pro město Krnov byl vybudován již v letech 1884 – 1885, kdy byla voda odebírána ze sběrné studny v Kostelci. V letech 1904 – 1906 pak byla v Kostelci vybudována nová vodárna, kterou byla jímána voda studnami z prostoru tzv. rybničních luk do vodojemu na úpatí Kosteleckého vrchu
Na prameništi Kostelec bylo v letech 1905-1938 vyhloubeno 12 vrtaných studní, po povodni v roce 1997 proběhla celková rekonstrukce s vyhloubením 6 vrtaných studní. Prameniště má dnes vydatnost 50 l/s. Z prameniště je voda dopravena do ČS Kostelec, kde je upravována aerací na provzdušňovací věži a dále je provedeno hygienické zabezpečení dávkováním chloru. Z čerpací stanice je voda čerpána jednak do VDJ Brantice 2 x 150 m3 (389,00 – 386,25) a jednak do vodojemu Kostelec 2 x 400 m3 (370,56 – 367,96).
Dalším zdrojem vody je prameniště Zlatá Opavice s vydatností 90 l/s s úpravnou vody 90 l/s. Úpravna zajišťuje odstranění manganu a snižuje agresivitu na železo pomocí dávkování vápna, provzdušnění v aerátorech, filtraci, dále je prováděno hygienické zabezpečení dávkováním chloru. V úpravně vody je akumulace 500 m3 (319,85 – 316,35).
Celé území města Krnova má členitou výškovou konfiguraci. To způsobilo, že vodovod je členěn na několik tlakových pásem, aby se nepřekračovaly přípustné tlaky.
Krnov – Dolní tlakové pásmo – do tohoto tlakového pásma se čerpá voda z obou zdrojů. Z úpravny vody Zlatá Opavice se čerpá výtlačným řadem DN 350 do zemního vodojemu Bezručův vrch 2 x 1500 m3 (371,25 – 365,75). Z prameniště Kostelec se čerpá do zemního VDJ Kostelec 2 x 400 m3 (370,56 – 367,96) výtlačným řadem DN 250. Na VDJ Bezručův vrch bezprostředně navazuje rozvodná vodovodní síť, z VDJ Kostelec je veden nový zásobovací řad DN 350 délky 1 770 m zásobující DTP. Rozvodná síť DTP pochází z velké části z let 1930 – 1950 a proto ji bude nutno dle potřeb provozovatele rekonstruovat.
Krnov – Střední tlakové pásmo – ze sítě dolního tlakového pásma dopravuje vodu čerpací stanice Brožíkova o kapacitě 25 l/s samostatným výtlačným řadem DN 200 do zemního vodojemu Cvilín 2 x 750 m3 (378,50 – 373,50). Odtud je zásobeno především sídliště Pod Cvilínem a průmyslová zóna červený Dvůr.
Krnov – Dolní tlakové pásmo – čerpací stanice Městská 5,0 l/s čerpá vodu z DTP a dopravuje ji výtlačným řadem DN 80 do zemního vodojemu Cvilín – vrch o obsahu 60 m3 (445,07 – 442,18).
Lokalita Ježník – je vodou rovněž zásobena z veřejného vodovodu a to ve třech tlakových pásmech. ZČS Ježník - 7,0 l/s dopravuje vodu z DTP města Krnova do zemního vodojemu Ježník 150 m3 ( 408,35 – 405,60). Z VDJ Ježník je voda čerpána ČS – 2,3 l/s výtlačným a zásobovacím řadem DN 80 do zemního vodojemu Ježník – Léčebna 2 x 50 m3 (474,00-469,16). Z tohoto výtlaku je vedena odbočka k P.K. 10 m3 (430,00 – 427,50).
Lokalita Chomýž – má vybudován veřejný vodovod napojením na dolní tlakové pásmo Krnova ( VDJ Bezručův vrch 2 x 1500 m3). Na konci rozvodné vodovodní sítě je umístěna ČS Chomýž – 5,0 l/s, která dále dopravuje vodu do Krásných Louček.
Rozvodná vodovodní síť je zhotovena z materiálů ocel, litina, PVC a PE v profilech DN 50 – 250.
Lokalita Červený Dvůr je přepojena na vodovod průmyslové zóny TLT DN 80 – 220 m
1.3.3. Rozvoj vodovodů ve výhledovém období
Stávající systém zásobování města Krnova pitnou vodou ze zdrojů Kostelec a Zlatá Opavice je vyhovující a zůstane zachován i do budoucna. Vodovod bude i nadále členěn na tři tlaková pásma (DTP, STP, HTP). Je dokončeno rozšíření prameniště Kostelec o 23,5 l/s, na celkových 50,0 l/s. Rovněž prameniště Zlatá Opavice je zrekonstruováno na 90,0 l/s.
S rozšiřováním vodovodní sítě se uvažuje v lokalitách určených pro novou výstavbu (především Ježník a Petrův Důl) v celkové délce asi 5 500 m. Výhledově se také počítá s prodloužením vodovodu pro lokalitu Červený Dvůr v délce asi 1 600 m. Podle změny územního plánu se zde počítá s průmyslovou zónou, požadavek na přívodní řad DN 100 – je provedeno.
Lokalita Guntramovice nemá doposud vybudován veřejný vodovod. Je navrženo napojit tuto část na dolní tlakové pásmo Krnova vybudováním ČS – 1,5 l/s, která by vodu dopravovala do zemního vodojemu Guntramovice 25 m3 (402,00 – 399,00).
Nejstarší úseky rozvodné vodovodní sítě bude nutno postupně rekonstruovat dle potřeb provozovatele ( jedná se především o dolní tlakové pásmo, kde rozvodná síť je převážně z let 1930 – 1950).
Dále je v návrhovém období uvažováno s rozšířením akumulace ve VDJ Kostelec o 800 m3 – tato akce je zařazena do RPI MS kraje s předpokladem realizace v r. 2015.
Další rozšíření akumulace se uvažuje u VDJ Bezručův vrch – 1500m3 a u VDJ Brožíkova – 750m3.
1.3.4. Vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod, uvažovaných pro účely úpravy na vodu pitnou
Není uvažován žádný zdroj.
1.3.5. Varianty nouzového zásobování pitnou vodou za krizové situace (jako podklad pro krizový plán obce a kraje)
Vodovod je zdrojově napojen na vlastní zdroje Kostelec a Zlatá Opavice . V případě přerušení dodávky pitné vody z veřejného vodovodu bude nutno zásobovat obyvatelstvo pouze z cisteren. Při spotřebě 10 l vody na obyvatele a den bude třeba dodat 137,0 m3/den pitné vody.
1.3.6. Časový harmonogram
Výstavba vodovodních řadů 2010
VDJ Kostelec 2015
Rekonstrukce vodovodních řadů 2004-2015
VDJ Bezručův vrch 2012
VDJ Brožíkova 2011
1.4. Ekonomická část
Výpočet nákladů na výstavbu vodovodů byl proveden dle metodického pokynu Mze ČR, č.j. 20494/2002-6000.