1. Krnov – Pod Cvilínem

Poř.číslo		KOD PRVK	Název obce	KOD OB	ZÚJ
173		8114.013.00.07455	Krnov	07455	597520
Poř.číslo		KOD PRVK	Název části obce	KOD COB	ZÚJ
173.3		8114.013.03.41307	Pod Cvilínem	41307	597520

Číslo a název obce s rozšířenou působností
	14		Krnov

1.1. Charakteristika obce

1.1.1. Demografický vývoj

	Počet obyvatel
	2000	2015
Obec	25713	26500
Místní část obce	12000	12200

1.1.2. Základní údaje o obci

Město Krnov leží severovýchodně od okresního města ve vzdálenosti cca 20 km. Rozkládá se na soutoku Opavy a Opavice při státní hranici s Polskem, první zmínka je z roku 1240. Dnešní město zahrnuje řadu bývalých samostatných obcí. Zastavěným územím prochází st. silnice I/57 Opava – Krnov, II/458 Bruntál – Krnov a železniční trať Opava – Krnov – Jindřichov a Bruntál – Krnov. Průmysl je zde převážně textilní a strojírenský.

V současné době žije v Krnově-Pod Cvilínem 12 000 obyvatel, do r. 2015 se předpokládá nárůst počtu obyvatel na 12 200 osob.

1.2. Podklady

- Územní plán města Krnov – Ing. arch Jaroslav Haluza – 05/94

- Generel vodovodní sítě – Krnov – Koneko Ostrava – 12/96

- Bruntál – pasporty vodovodů a kanalizací , UNIGEO 04/1996

- Základní údaje provozovatele o provozu vodovodu

- Informace MěÚ Krnov

- PRVKUC okresu Bruntál

- RPI MS kraje

1.3. Vodovody

1.3.1. Potřeba vody z bilance

1.3.2. Popis současného stavu zásobování pitnou vodou

Město Krnov má vybudován veřejný vodovod, který je v majetku města, spravují jej Krnovské vodovody a kanalizace s.r.o. a je na něj napojeno asi 99 % obyvatel.

Původní vodovod pro město Krnov byl vybudován již v letech 1884 – 1885, kdy byla voda odebírána ze sběrné studny v Kostelci. V letech 1904 – 1906 pak byla v Kostelci vybudována nová vodárna, kterou byla jímána voda studnami z prostoru tzv. rybničních luk do vodojemu na úpatí Kosteleckého vrchu

Na prameništi Kostelec bylo v letech 1905-1938 vyhloubeno 12 vrtaných studní, po povodni v roce 1997 proběhla celková rekonstrukce s vyhloubením 6 vrtaných studní. Prameniště má dnes vydatnost 50 l/s. Z prameniště je voda dopravena do ČS Kostelec, kde je upravována aerací na provzdušňovací věži a dále je provedeno hygienické zabezpečení dávkováním chloru. Z čerpací stanice je voda čerpána jednak do VDJ Brantice 2 x 150 m³ (389,00 – 386,25) a jednak do vodojemu Kostelec 2 x 400 m³ (370,56 – 367,96).

Dalším zdrojem vody je prameniště Zlatá Opavice s vydatností 90 l/s s úpravnou vody 90 l/s. Úpravna zajišťuje odstranění manganu a snižuje agresivitu na železo pomocí dávkování vápna, provzdušnění v aerátorech, filtraci, dále je prováděno hygienické zabezpečení dávkováním chloru. V úpravně vody je akumulace 500 m³ (319,85 – 316,35).

Celé území města Krnova má členitou výškovou konfiguraci. To způsobilo, že vodovod je členěn na několik tlakových pásem, aby se nepřekračovaly přípustné tlaky.

Krnov – Dolní tlakové pásmo – do tohoto tlakového pásma se čerpá voda z obou zdrojů. Z úpravny vody Zlatá Opavice se čerpá výtlačným řadem DN 350 do zemního vodojemu Bezručův vrch 2 x 1500 m³ (371,25 – 365,75). Z prameniště Kostelec se čerpá do zemního VDJ Kostelec 2 x 400 m³ (370,56 – 367,96) výtlačným řadem DN 250. Na VDJ Bezručův vrch bezprostředně navazuje rozvodná vodovodní síť, z VDJ Kostelec je veden nový zásobovací řad DN 350 délky 1 695 m zásobující DTP. Rozvodná síť DTP pochází z velké části z let 1930 – 1950 a proto ji bude nutno dle potřeb provozovatele rekonstruovat.

Krnov – Střední tlakové pásmo – ze sítě dolního tlakového pásma dopravuje vodu čerpací stanice Brožíkova o kapacitě 25 l/s samostatným výtlačným řadem DN 200 do zemního vodojemu Cvilín 2 x 750 m³ (378,50 – 373,50). Odtud je zásobeno především sídliště Pod Cvilínem a lokalita Červený Dvůr.

Krnov – Dolní tlakové pásmo – čerpací stanice Městská 5,0 l/s čerpá vodu z DTP a dopravuje ji výtlačným řadem DN 80 do zemního vodojemu Cvilín – vrch o obsahu 60 m³ (445,07 – 442,18).

Lokalita Ježník – je vodou rovněž zásobena z veřejného vodovodu a to ve třech tlakových pásmech. Z ČS Ježník - 7,0 l/s dopravuje vodu z DTP města Krnova do zemního vodojemu Ježník 150 m³ ( 408,35 – 405,60). Z VDJ Ježník je voda čerpána ČS – 2,3 l/s výtlačným a zásobovacím řadem DN 80 do zemního vodojemu Ježník – Léčebna 2 x 50 m³ (474,00-469,16). Z tohoto výtlaku je vedena odbočka k P.K. 10 m³ (430,00 – 427,50).

Lokalita Chomýž – má vybudován veřejný vodovod napojením na dolní tlakové pásmo Krnova ( VDJ Bezručův vrch 2 x 1500 m³). Na konci rozvodné vodovodní sítě je umístěna ČS Chomýž – 5,0 l/s, která dále dopravuje vodu do Krásných Louček.

Rozvodná vodovodní síť je zhotovena z materiálů ocel, litina, PVC a PE v profilech DN 50 – 250.

Lokalita Červený Dvůr je přepojena na vodovod průmyslové zóny TLT DN 80 – 220 m.

Lokalita Guntramovice byla napojena na dolní tlakové pásmo Krnova přes automatickou čerpací stanici. Voda je do Guntramovic dopravována výtlakem, na který navazují zásobovací řady.

1.3.3. Rozvoj vodovodů ve výhledovém období

Stávající systém zásobování města Krnova pitnou vodou ze zdrojů Kostelec a Zlatá Opavice je vyhovující a zůstane zachován i do budoucna. Vodovod bude i nadále členěn na tři tlaková pásma (DTP, STP, HTP).

S rozšiřováním vodovodní sítě se uvažuje v lokalitách určených pro novou výstavbu (především Ježník a Petrův Důl) v celkové délce asi 5 500 m. V lokalitě Vysoký břeh je navrženo rozšíření vodovodu v délce 750 m.

Výhledově se také počítá s prodloužením vodovodu pro lokalitu Červený Dvůr v délce asi 1 600 m. Podle změny územního plánu se zde počítá s průmyslovou zónou, požadavek na přívodní řad DN 100 – připravuje se územní řízení.

Lokalita Guntramovice nemá doposud vybudován veřejný vodovod. Je navrženo napojit tuto část na dolní tlakové pásmo Krnova vybudováním automatické čerpací stanice 0,1 - 4 l/s. Výtlakem bude voda dopravována do Guntramovic, kde na výtlak navazují dva zásobovací řady (p~~řipojovací řad DN 100 délky 8,5 m, výtlak TLT DN 80 délky 927 m, řad DN 50 délky 131 m, AT stanice).~~

Nejstarší úseky rozvodné vodovodní sítě bude nutno postupně rekonstruovat dle potřeb provozovatele (jedná se především o dolní tlakové pásmo, kde rozvodná síť je převážně z let 1930 – 1950). Dále je v návrhovém období uvažováno s rozšířením akumulace ve VDJ Kostelec o 800 m³.

1.3.4. Vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod, uvažovaných pro účely úpravy na vodu pitnou

1.3.5. Varianty nouzového zásobování pitnou vodou za krizové situace (jako podklad pro krizový plán obce a kraje)

1.3.6. Časový harmonogram

Výstavba vodovodních řadů: 2018 - 2020

1.4. Ekonomická část

Výpočet nákladů na výstavbu vodovodů byl proveden dle metodického pokynu Mze ČR, č.j. 401/2010-15000.

Vodovody v mil Kč

2,4 (lokalita Vysoký břeh)