1. Nový Jičín
|
Poř.číslo |
KOD PRVK |
Název obce |
KOD OB |
ZÚJ |
|
|
Poř.číslo |
KOD PRVK |
Název části obce |
KOD COB |
ZÚJ |
|
|
8115.009.01.41350 |
Nový Jičín |
41350 |
599191 |
||
|
|
|
|
|
|
|
|
Číslo a název obce
s rozšířenou působností |
|||||
|
|
|||||
1.1. Charakteristika obce
1.1.1. Demografický vývoj
1.1.2. Základní údaje o obci
Město Nový Jičín je město s dlouhou tradicí. Město je centrem býv. okresu a to centrem v oblasti správy, kultury, školství, průmyslu. Město je křižovatkou silničních tras. Ve městě je zachováno historické centrum, které je obklopeno novou vícepodlažní zástavbou sídlišť. Pod město Nový Jičín správně spadají okolní obce a místní části Bludovice, Kojetín, Libhošť, Loučka, Stráník, Žilina.
Ve městě je soustředěna podnikatelská činnost od malých provozoven až po známé podniky Tonak, Autopal Nový Jičín atd.
Město se bude rozvíjet co do počtu obyvatel,průmyslu i potřebných služeb.
1.2. Podklady
- Údaje o demografickém vývoji obce převzaté z Okr.Ú Nový Jičín, referát regionálního rozvoje
- Podklady provozovatele vodovodu SmVaK Ostrava a.s. RS Nový Jičín
- Podklady VaK Nový Jičín
- Územní plán schválený , platný do r. 2010
- Nový Jičín – redukční šachty, projekt, VODOPROJEKT Val. Meziřičí, 08/1999
- Byt. domy Bocheta NJ – vodovod – 1. část, projekt, Maloch – VH stavby, Brno
- Byt. domy Na skalkách NJ – vodovod – I. a II. et. CAD – PRO, Val. Meziříčí
- Zkapacitnění vodovodního přivaděče z OOV, projekt, Voding Hranice 06/2001
- PRVKUC okresu Nový Jičín
- RPI MS kraje
1.3. Vodovody
1.3.1. Potřeba vody z bilance
1.3.2. Popis současného stavu zásobování pitnou vodou
Město Nový Jičín má
dlouhou historii vývoje. Potřeba vodovodu vyplynula z funkce přirozeného
centra oblasti. Vodovod má také dlouhou historii a původní vodovod je ve funkci
od roku 1892.
Do r.2002 město s okolím využívalo systému
skupinového vodovodu, zásobovaného z místních zdrojů vody v lokalitě Bernartice, Suchdol, místní
zdroje vody Vrážné, Hůrka, Jeseník n/O s napojením na systém Ostravského
oblastního vodovodu. Nyní jsou místní zdroje mimo provoz, tvoří provozní
rezervu a celý SV je zásobován z OOV pod tlakem VDJ Hájov. Na základě
posouzení vodohospodářských poměrů zájmového území a provedeném vodoprávním
řízení bude rozhodnuto o způsobu využití, případně zrušení místních zdrojů
Skupinový vodovod
je provozován SmVaK Ostrava a.s. RS Nový Jičín.
Skupinový vodovod byl zásobován ze tří velkých zdrojů, kterými jsou Úpravna vody Bernartice (kapacita 50 l.s-1, v období I. – VI. 2000 odebíráno 25,4 l.s-1) , Úpravna vody Hůrka (kapacita 60 l.s-1, v období I. – VI. 2000 odebíráno 31,7 l.s-1) , a Ostravký oblastní vodovod. Kvalita vody z ÚV Bernartice a z ÚV Hůrka zaznamenala v letech 1990 – 1999 postupné narůstání hladiny dusičnanových iontů. V roce 1999 tato hladina NO3- u obou zmíněných zdrojů dosahuje hodnot 50 mg.l-1. (Úpravna vody Bernartice odebírá vodu z jímacího území Bernartice nad Odrou a Suchdol nad Odrou. Úpravna vody Hůrka upravuje vodu z jímacího území Vrážné a Hůrka).
Na základě výše uvedených skutečností týkajících se kvality jímané podzemní byl firmou Hydrogeologie Napajedla s.r.o. zpracován posudek pro posouzení vlivu odstavení výše uvedených zdrojů z provozu. Výsledky hydrologického průzkumu ukázaly, že ÚV Hůrka by bylo možné odstavit v plném rozsahu bez ovlivnění okolního ekosystému. U ÚV Bernartice bylo stanoveno sanační čerpání ze tří odběrných míst v jímacím území Bernartice v úhrnném množství 15,4 l.s-1, které je nutné zachovat pro udržení rovnováhy okolního ekosystému.
Výsledky rozborů vody z ÚV Hůrka a ÚV Bernartice z hlediska množství dusičnanů přivedly provozovatele Skupinového vodovodu Nový Jičín k úvaze o provozní změně systému zásobování, který povede ke zlepšení kvality pitné vody dodávané do spotřebiště. Jedná se o zkapacitnění vodovodního přivaděče z OOV, který zajistí přivedení vyššího množství pitné vody s nízkým obsahem dusičnanů (cca 6 mg.l-1) z Ostravského oblastního vodovodu do vodojemů Skalky a její následné čerpání do VDJ Salaš. Do vodojemu Salaš bude čerpána voda z OOV pomocí nově vybudované čerpací stanice Skalky Q = 30 l.s-1.
Vodojemy Skalky byly zásobovány vodou z OOV pod tlakem přerušovací komory Rybí a vodou z úpravny vody Bernartice a Hůrka, která byla do vodojemu Skalky gravitačně dopravována z VDJ Salaš. Pro zabezpečení vyššího přítoku kvalitní pitné vody z OOV pod tlakem VDJ Hájov je přerušovací komora Rybí s akumulací 400 m3 provozována jako VDJ na odbočném řadu. Akumulace VDJ slouží pro vyrovnávání špičkových odběrů průmyslového vodovodu. Nátok do přerušovací komory, respektive vodojemu Rybí je regulován uzávěrem. Předpokládaný maximální přítok do PK Rybí byl po konzultaci s dispečinkem RS Nový Jičín stanoven na 30 l.s-1. Nastavení skutečného maximálního přítoku v době špiček se upřesňuje v rámci zkušebního provozu. V šachtách před přerušovací komorou Rybí jsou provedena technická opatření, spočívající v osazení uzavíracích klapek, umožňujících průtok vody pod tlakem VDJ Hájov do vodojemu Puntík a vodojemů Skalky.
Ve vodojemu Skalky 2 x 1500 m3 byl realizován propoj přívodního potrubí OC DN 400 z OOV (dříve pod tlakem PK Rybí) s řadem DN 300 z VDJ Salaš. Dále pak bylo sací potrubí čerpací stanice Skalky, zřízené ve stávající ATS Skalky s výkonem Q = 30 l.s-1, napojeno na zásobovací řad DN 300 pro město Nový Jičín pod vodojemem Skalky 1000 m3. Výtlak z čerpací stanice Skalky byl napojen na stávající přívodní řad DN 300 z vodojemu Salaš, který nyní slouží jako výtlačný řad do VDJ Salaš 2 x 1500 m3. Pro realizaci chodu výtlačného řadu do VDJ Salaš bylo nutné provést osazení sekčního šoupátka do armaturní šachty Š 13 před stávající ATS Skalky, které bude oddělovat část řadu LT DN 300 pod tlakem VDJ Hájov od výtlačného řadu z ČS Skalky. Výtlačný řad (původně přívodní řad ze VDJ Salaš) z čerpací stanice Skalky byl dříve napojen do VDJ Salaš 400 m3. Bylo proto provedeno přepojení výtlačného řadu do VDJ Salaš 2 x 1500 m3. Voda z OOV je ve vodojemu přiváděna do obou komor vodojemu s možností mechanického nastavení průtoku do jednotlivých komor.
Z VDJ Salaš 2 x 1500 m3 je zásobováno spotřebiště Šenov a Kunín. Obec Bernartice zůstala napojena z VDJ Salaš 400 m3. Vodojem Hůrka 2 x 250 m3 je gravitačně zásoben z VDJ Salaš 400 m3, respektive z VDJ Salaš 400 m3 a levé komory VDJ Salaš 2 x 1500 m3 (propojené akumulace). Aby bylo možné VDJ Hůrka gravitačně zásobit přímo z VDJ Salaš, je v ÚV Hůrka proveden propoj stávajících výtlačných potrubí (směr VDJ Hůrka a směr VDJ Salaš). Na propojovacím potrubí je osazena uzavírací armatura s elektropohonem, řízená od hladiny vody ve VDJ Hůrka. Při dosažení nastavené volitelné hladiny ve vodojemu se armatura uzavře a zastaví přítok vody do akumulace vodojemu. Oba stávající výtlačné řady z ÚV a ČS Hůrka mohou být využívány jako přívodní řad mezi VDJ Salaš a VDJ Hůrka. Technická funkčnost úpravny vody Hůrka není tímto opatřením narušena a úpravny bude používána jako rezervní zdroj vody.
Při převedení přivaděče z OOV do VDJ Puntík a VDJ Skalky do tlakového pásma VDJ Hájov došlo ke zvýšení hydrostatického tlaku. Toto zvýšení se dotklo místní části Žilina. Proto je do šoupátkové a vodoměrné šachty na odbočce pro Žilinu osazen redukční ventil.
V rámci snížení hydrodynamických ztrát v přívodním potrubí OC DN 500 z OOV byla Tatra Kopřivnice přepojena na střední tlakové pásmo vodojemu Bílá Hora. Tatra Kopřivnice nárazově odebírá z tohoto přívodního řadu 30 l.s-1. Přepojením tohoto odběratele na STP VDJ Bílá Hora došlo ke zlepšení tlakových poměrů v přivaděči z VDJ Hájov.
Součástí vodovodu
Nový Jičín je vodovod pro místní, přímo navazující a spojenou část Šenov.
Vodovod
v Novém Jičíně a Šenově má mnohaletou historii a postupně budovanou velmi
rozsáhlou síť.
V rámci
vodovodu je provedeno 135 000 m potrubí různých profilů, materiálů, stáří a
kvality.
V DN 40 je to 307 m, DN 50 je to 74 m, DN
60 délky 906 m, v DN 80 délky 14 941 m, DN 100 délky 9 605 m, DN 125 délky
1 683 m, DN 150 délky 13 280 m, DN 175 délky 117 m, DN 200 délky 12 104 m, DN
250 délky 3 075 m, DN 300 délky 5 569 m.
V oceli je
provedeno celkem 43 988 m a to z oceli DN 60 délky 871 m, DN 80 délky 1360
m, DN 100 délky 1 280 m, DN 150 délky 889 m, DN 200 délky 10 996 m, DN 300
délky 11 064 m, DN 400 délky 6 030 m a DN 500 délky 11 498 m.
Z PVC je
provedeno celkem 25 599 m potrubí a to z PVC DN 80 délky 1 200 m, PVC DN
100 délky 6 894 m, DN 150 délky 8 240 m a DN 200 délky 9 265 m.
Z PE je
provedeno 1 349 m potrubí a to z PE 40 délky 279 m, PE 50 délky 339 m, PE
DN 60 délky 1 558 m, PE DN 90 dl.89 m PE DN 100 dl. 832 m.
Z předloženého
rozboru sítě je zřejmý velký podíl litinového a ocelového potrubí.
1.3.3. Rozvoj vodovodů ve výhledovém období
Vodovod ve městě pokrývá celkový stávající rozsah města co do rozsahu sítě i možnosti dopravy potřebného množství vody.
Na okraji severovýchodní části města se předpokládá vybudování průmyslového areálu. Napojení areálu na veřejný vodovod bude provedeno ze stávajícího „průmyslového“ vodovodu PVC DN 200, který je veden podél jižní hranice areálu do vodojemu Karnola, resp. Autopal, včetně zástavby v okolí a pod VDJ Suvorovova. Vodovod bude proveden z LT DN 200 v délce 231 m, uložen v tělese projektované obslužné komunikace. V rámci realizace napojení areálu na veřejný vodovod bude dále provedena přeložka vodovodní přípojky Hypernova (LT DN 150 – 144 m), přeložka průmyslového vodovodu DN 200 (LT DN 200 – 160 m) a přeložka prům. vodovodu DN 300 (LT DN300 –184 m).
Vzhledem k výstavbě obytného bloku sídliště Bocheta, která se nyní realizuje, situovaného v jihozápadní části města v lokalitě Horní předměstí, navazujícího na stavbu obchodního domu, je nutné zajistit pro takto vzniklé sídliště pitnou a požární vodu. Vodovodní řad PVC DN 150 délky 174 m bude napojen na rekonstruovaný vodovodní řad DN 150 v oblasti ulic Boh. Martinů - K nemocnici. Na tento řad bude navazovat řad PVC DN 100 dl.367 m, pro byt. domy Bocheta, který bude zokruhován.
V rámci výstavby RD v lokalitě Na Skalkách – situované v jižní části města, je plánovaná výstavba vodovodních řadů v celkové délce 2 265 m. Z toho LT DN 150 – 152 m, PVC DN 100 – 880 m a PVC DN 80 – 1 160 m. Napojení na stávající vodovod bude v ulici K nemocnici.
V rámci II. etapy byla realizována nová ATS včetně vodovodní sítě pro zástavbu RD Pod Skalkou. Nová ATS je umístěna v objektu ČS u DPS.
V rámci III. etapy výstavby RD v lok. Na Skalkách byla zpracována studie – pouze pro potřeby investora. Rozvody vody nebyly v tomto prvotním návrhu řešeny.
Nutným doplněním systému v budoucnu je plánované propojení řadu DN 250 Suvorovova z VDJ DTP s řadem DN 200 „Bělunek“ s rozvodem DTP v prostoru nad ředitelstvím SmVaK RS Nový Jičín.
Přdpokládaný nárůst vodovodní sítě města v souvislosti
s ÚP je DN 100 délky 6300m, přívodní řady DN 250 délky 600 m a DN 200
délky 400 m potrubí. Zástavba je plánována
v lokalitě pod Puntíkem, s předpokladem realizace od r.2008.
1.3.4. Vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod, uvažovaných pro účely úpravy na vodu pitnou
Žádný zdroj není uvažován.
1.3.5. Varianty nouzového zásobování pitnou vodou za krizové situace (jako podklad pro krizový plán obce a kraje)
Vodovod je nyní zdrojově napojen pouze na OOV. V případě přerušení dodávky pitné vody z veřejného vodovodu bude nutno zásobovat obyvatelstvo Nového Jičína a celého SV po technické úpravě z místních zdrojů, které jsou nyní mimo provoz, jinak pouze z cisteren. Při spotřebě 10 l vody na obyvatele a den bude třeba dodat 230,0 m3/den pitné vody.
1.3.6. Časový harmonogram
Rekonstrukce řadů 2004-2015
Nové řady vč. objektů 2004-2008
1.4. Ekonomická část
Výpočet nákladů na výstavbu vodovodů byl proveden dle metodického pokynu Mze ČR, č.j. 20494/2002-6000.