1. Mokré Lazce
|
Poř.číslo |
KOD PRVK |
Název obce |
KOD OB |
ZÚJ |
|
|
Poř.číslo |
KOD PRVK |
Název části obce |
KOD COB |
ZÚJ |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Číslo a název obce
s rozšířenou působností |
|||||
|
|
|||||
1.1. Charakteristika obce
1.1.1. Demografický vývoj
1.1.2. Základní údaje o obci
Obec Mokré Lazce leží na východ od města Opavy a na jih od města Kravaře. Zástavba obce tvoří souvislý celek v mírně svažitém terénu mezi státní silnicí I/11 a železniční trať Svinov-Opava. Mokré Lazce jsou obcí s dominantní funkcí ubytovací. Jižní polovina katastru je převážně pokryta lesními porosty. Z geografického hlediska je jižní část součástí Vítkovské vrchoviny, severní Poopavské nížiny. Severním okrajem obce protéká řeka Opava. Obcí dále protékají dva levostranné přítoky Opavy - Sedlinka a Ohrozima.
Dle údajů obecního úřadu v současné době žije v obci Mokré Lazce 1080 obyvatel. Předpokládaný vývoj počtu obyvatel ve výhledu do roku 2015 je 1150 osob. Obytnou zástavbu obce tvoří převážně nízkopodlažní rodinné domky, jedná se především o byty I. a II. kategorie. Na území obce hospodáři zemědělský družstvo Kylešovice. Dále zde nachází řada drobných provozoven, obchodu atd.
1.2. Podklady
- Územní plán obce Mokré Lazce, zpracovalo Urbanistické středisko Ostrava, s. r. o. v 06/97, číslo zakázky U ‑ 227 - 2, schválen 7.5.1997
- Mapové podklady provozovatele v měř.1:10 000 se zakresleným stávajícím vodovodem
- Základní údaje provozovatele o stavu a provozu stávajícího vodovodu
- PRVKUC okresu Opava
- RPI MS kraje
1.3. Vodovody
1.3.1. Potřeba vody z bilance
1.3.2. Popis současného stavu zásobování pitnou vodou
V obci Mokré Lazce (285 - 240 m n. m.) veřejný vodovod z roku 1952 provozuje SmVaK Ostrava a.s., RS 5 Opava. Zdroj vody pro vodovod je OOV a místní zdroj - jímací zářezy.
Místní
zdroj
Podzemní voda je jímána krátkými jímacími zářezy, gravitačně je svedena do sběrné jímky a z této dále gravitačně do zemního vodojemu o objemu 100 m3, hlad. 292,75 - 290,50 m n. m. Zde se voda míchá z vodou z OOV. Voda je z vodojemu přivedena gravitací přiváděcím řadem DN 100, PVC do rozvodné sítě. Jímací území má průměrnou vydatnost 0,5 l.s-1, zaručená vydatnost je 0,5 l.s-1, skutečnost roku 1995 je 0,75 l.s-1. Místní zdroj se podílí na zásobování obce 44,4 %.
Zdroj OOV
Voda z OOV je přivedena do vodojemu 100 m3 (viz „Místní zdroj“), hlad. Zde se voda míchá z vodou z místního zdroje a z vodojemu je gravitačně napojena rozvodná síť v obci. OOV se na zásobování obce podílí 55,6 %.
Rozvodná vodovodní síť je provedena z potrubí LT, OC, PVC a PE, profily DN 40, DN 50, DN 80 a DN 100. Tlakové poměry v síti jsou vyhovující.
1.3.3. Rozvoj vodovodů ve výhledovém období
Pro výhledové období se uvažuje se zachováním stávajícího systému zásobování vodou, přitom se uvažuje v územním plánu s rozšířením akumulace o 100 m3 u stávajícího vodojemu. Pro novou zástavbu územní plán počítá s vybudováním cca 2,7 km řadů DN 80 pro nově navrženou výstavbu.
1.3.4. Vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod, uvažovaných pro účely úpravy na vodu pitnou
Žádný zdroj není uvažován.
1.3.5. Varianty nouzového zásobování pitnou vodou za krizové situace (jako podklad pro krizový plán obce a kraje)
V případě přerušení dodávky pitné vody z veřejného vodovodu bude možno zásobovat obyvatelstvo obce pouze z cisteren. Při spotřebě 10 l vody na obyvatele a den bude třeba dodat 11,5 m3/den pitné vody.
1.3.6. Časový harmonogram
2006 – uvažuje se s rozšířením akumulace u VDJ o 100 m3 a s vybudováním ASŘTP
2007 – uvažuje se s vybudováním vodovodní sítě DN 80 o délce 2,7 km.
1.4. Ekonomická část
Výpočet nákladů na výstavbu vodovodů byl proveden dle metodického pokynu Mze ČR, č.j. 20494/2002-6000.