1. Opava – Město
|
Poř.číslo |
KOD PRVK |
Název obce |
KOD OB |
ZÚJ |
|
|
Poř.číslo |
KOD PRVK |
Název části obce |
KOD COB |
ZÚJ |
|
|
8117.026.08.41393 |
Město |
41393 |
505927 |
||
|
|
|
|
|
|
|
|
Číslo a název obce
s rozšířenou působností |
|||||
|
|
|||||
1.1. Charakteristika obce
1.1.1. Demografický vývoj
1.1.2. Základní údaje o obci
Okresní město Opava
leží v úrodném údolí ohraničeném na jihovýchodě okrajem Nízkého Jeseníku.
Město je významnou dopravní křižovatkou vybrané silniční sítě, z nichž
nejdůležitější je směr východ - západ, reprezentovaný státní silnicí I/11
Ostrava - Opava - Bruntál, II/46 Opava - Olomouc, I/57 Valašské Meziříčí -
Opava - Krnov.
Město Opava má
výrazné historické jádro, obklopené z větší části prstencem parků.
Navazující zástavba se utvářela v prostoru vymezeném komunikačním systémem
města. Z těch nevýznamnějších jsou to ulice Těšínská, Ratibořská,
Pekařská, Krnovská, Olomoucká a Hradecká. Dle regulačního plánu z roku
1876 byla založena zástavba v prostoru ul. Olomoucké a na něj navazující
zástavba Kylešovického kopce s převážně vilovou zástavbou z přelomu
století. Poválečná zástavba je soustředěná v prostoru u nemocnice
(Olomoucká ul.), dále následovaly lokality v Kateřinkách a Kylešovicích
s charakteristickou panelovou výstavbou sedmdesátých a osmdesátých let.
Rozvoj průmyslu se
v poválečné době soustředil do dvou
lokalit ve východní a západní části města. Obě lokality mají dobré podmínky
z hlediska dopravní obsluhy včetně možnosti zřízení železniční vlečky a
budou bez pochyby dále rozvíjeny. K větším průmyslovým podnikům na území
města Opavy patří Ostroj, Bivoj, pivovar Opava, OPAVLEN, SELIKO, Mrazírny,
čokoládovny OPAVIA, cukrovar v Palhanci a celá řada menších průmyslových a
potravinářských závodu.
Zájmovým územím
města Opavy a přilehlých místních části protéká několik recipientů.
K nejvýznamnějším patří řeka Opava, která protéká celým zastavěným územím
města ze severozápadu na jihovýchod. Další významným recipientem je řeka Moravice,
Velká (Jaktarka), Ostrá, a Kateřinský potok.
Administrativně
patří pod správu okresní města Opava šestnáct katastrálních území :
Opava - Město, Opava předměstí, Jaktař,
Kateřinky u Opavy, Kylešovice, Malé Hoštice, Komárov u Opavy, Suché Lazce, Podvihov, Zlatníky u
Opavy, Milostovice, Vlaštovičky, Jarkovice, Držkovice, Vávrovice a Palhanec.
Katastrálním územím
se rozumí technická jednotka, kterou tvoří místopisně uzavřený a
v katastru nemovitostí společně evidovaný soubor nemovitosti.
V ostatních městech a obcích okresu, které byly složené z více častí,
název místní časti vždy odpovídal názvu příslušného katastrálního území.
Z tohoto důvodu zhodnocení stávajícího stavu vodovodů a návrh opatření na
vodovodech v jednotlivých obcích okresu byl proveden vždy dle
katastrálních území. Členění okresního města Opava na místní části neodpovídá
rozdělení zájmového území na katastry. Celkem město Opava má patnáct částí :
Město, Předměstí, Jaktař, Kateřinky,
Kylešovice, Malé Hoštice, Pusté Jakartice, Komárov, Suché Lazce, Podvihov,
Komárovské Chaloupky, Zlatníky, Milostovice, Vlaštovičky, Vávrovice
Každá část obce má
samostatné číslování domů čísly domovními (popisnými, evidenčními a
náhradními). Na části území statutárního města Opavy dle zákonu č. 367/1990 Sb.
o obcích bylo zřízeno osm městský částí :
Malé Hoštice, Komárov, Suché Lazce,
Podvihov, Zlatníky, Milostovice, Vlaštovičky Vávrovice
Městské části
statutárního města Opavy mají do jisté
míry analogické postavení obcí jako takových, s tím rozdílem, že samy o
sobě nejsou právnickými osobami, jsou součástmi daného města a disponuji jen
působností odvozenou od působnosti města jako celku.
Zájmové území
statutárního města je rovněž rozděleno na 55 urbanistických obvodů.
Aby byla zachována
kontinuita technické zprávy bylo dohodnuto, že zhodnocení technického stavu
vodovodů a návrh vodovodů ze zájmového území statutárního města Opava bude
proveden dle jednotlivých katastrálních území. Tato zásada platí až na výjimku
centrální části města, kde je v současné době vybudovaný vodovodní systém,
který z pohledu vodárenského tvoří jeden celek. V této kapitole
technické zprávy je provedeno zhodnocení technického stavu a návrh opatření na
stávajícím vodovodním systému, který je vybudován na katastrální území :
06.1 Opava - město
06.2 Opava - předměstí
06.3 Jaktař
06.4 Kateřinky u Opavy
06.5 Kylešovice
06.16
Palhanec.
Dle podkladů převzatých z návrhu územního plánu města Opava žije v současné době na území města 3376 obyvatel a do výhledu roku 2015 se uvažuje se setrvalým stavem.
1.2. Podklady
- Územní plán města Opavy, verze 21/10/96
- Mapové podklady provozovatele v měř. 1:10 000 se zakresleným stávajícím vodovodem
- Dokumentace SmVaK, R. S. Opava (tabulky, výkresová dokumentace)
- ÚTP - Koordinace záměrů a limity rozvoje okresu Opava, zpracoval Ing. arch. Jar. Haluza, 12/93
- PRVKUC okresu Opava
- RPI MS kraje
1.3. Vodovody
1.3.1. Potřeba vody z bilance
1.3.2. Popis současného stavu zásobování pitnou vodou
Město Opava (248-287m n. m.) má zajištěno zásobování pitnou vodou veřejným vodovodem, jehož počátky sahají do roku 1875, kdy byl v Opavě vybudován a uveden do provozu první opavský veřejný vodovod. Vodovod v Opavě provozuje SmVaK Ostrava, R. S. Opava. Od této doby s postupným rozvíjením se města, zvyšujícím se počtem obyvatel v městě docházelo k rozšiřování vodovodu. Nárust potřeby vody, který byl dán jednak stále vyšším počtem obyvatel, jednak zvyšující se specifickou potřebou vody na jednoho obyvatele znamenal nutnost vybudování vodárenského systému, který tyto veškeré nároky na zajištění vody uspokojil a měl i potřebnou rezervu pro výhledové období. V tomto období byl budován i Ostravský oblastní vodovod (OOV), který nahradil na značném území severní Moravy místní nevyhovující a nedostatečné zdroje vody. Na systém OOV je napojeno i město Opava, zdroj vody v OOV se pro Opavu stal rozhodujícím zdrojem a místní zdroje jsou zdroji doplňkovými a rezervními. V důsledku přechodu na tržní hospodářství po roce 1989 došlo i u pitné vody k několikanásobnému zvýšení ceny vody s odstraněním vysokých dotací vodného. Toto výrazné zdražení vody mělo za následek ekonomické chování všech odběratelů vody (obyvatelstva i u ostatních odběratelů) a v důsledku toho i snížení potřeby vody. Tento jev se projevil celoplošně po celé ČR a vyjímkou proto není ani město Opava. Vybudovaná vodárenská zařízení v Opavě v současné době proto pracují se značnou rezervou a zajistí pro budoucí výhledové období prakticky bez nutnosti budování základních vodárenských objektů (úpravny vody, čerpací stanice, vodojemy, přivaděče vody) zásobování vodou pro Opavu.
Město Opava je zásobováno vodou jednak z místních zdrojů, které se na celkovém odebíraném množství vody podílejí cca 11 % (dle údajů SmVaK z roku 1996) a dále je zásobováno vodou z Ostravského oblastního vodovodu (dále OOV) a to z cca 89 % (dle údajů SmVaK z roku 1996).
Zdroj OOV
Voda z OOV je do Opavy dopravována dvěmi přivaděči. Na 2. větev OOV DN 1 000 je napojen stávající zemní vodojem Chvalíkovice, který má objem 2 x 5 000 m3, hlad. 317,00 - 312,00 m n. m. Voda je z tohoto vodojemu gravitačně přiváděna přivaděčem DN 800 do Opavy. Z přivaděče DN 800 je přes redukční ventil napojena rozvodná vodovodní síť v městská části Kylešovice, která tvoří samostatné 3. tlakové pásmo. Přivaděč je za napojením Kylešovic redukován na profil DN 600 a je rozvětven. Jedna větev DN 600 pokračuje přes Kylešovice a vodu přivádí pro zásobování západní a východní části Kateřinek a druhá větev DN 600 je přivedena do prostoru vodojemů u hřbitova v Opavě, kde je napojena do regulační stanice. Z přivaděče je před redukcí tlaku napojen zemní vodojem 2 x 800 m3 s max. hlad. 295,00 m n. m., min. hlad. 291,18 m n. m. zásobující vodou Otice, a Uhlířov. Po redukci tlaku je přivaděč napojen na 1. tlakové pásmo Opavy.
Vodovodní přivaděč DN 350 je napojen přes měření průtoku přímo na 1. přivaděč OOV DN 1 000 a zajišťuje gravitační přivedení vody do prostoru vodojemů u hřbitova v Opavě. Přivaděč je napojen do regulační stanice, ve které je redukován tlak a voda je přiváděna do 2. tlakového pásma, které zásobuje vodou nejvyšší části města. Věžový vodojem o objemu 500 m3, hlad. 319,00 - 313,00 m n. m. je napojen na 2. tlakové pásmo Opavy a má funkci vyrovnávací pro 2. tlakové pásmo.
Vlastní zdroje
V současné době je množné zásobovat pitnou vodou město Opavu ze dvou místních zdrojů.
Velké Hoštice
V jímacím území Velké Hoštice je jímána podzemní voda. Podzemní voda je jímána
studnami č. S1 (vydatnost 6,0 l.s-1) a č. S2 (vydatnost 6,0 l.s-1) a dále vrty č. V3A (vydatnost 14,8 l.s-1), č. V4 (vydatnost 12,0 l.s-1), č. V5 (vydatnost 5,0 l.s-1), č.V6 (vydatnost 8,35 l.s-1) a č. V (vydatnost 14,7 l.s-1), celková vydatnost 66,85 l.s-1, průměrná vydatnost 50 l.s-1.
Voda je z jímadel ponornými čerpadly čerpána do úpravny vody Velké Hoštice. Vzhledem na vyšší obsah železa (Fe) a manganu (Mn) je voda čerpána do aeračních komor, kde je provzdušněna a následně je prováděna filtrace přes otevřené rychlofiltry. Upravená voda je zdravotně zabezpečena plynným chlórem a je z ÚV Velké Hoštice přiváděna do spotřebišť. Z ÚV je možnost čerpání (výkon ČS v ÚV je 30 l.s-1) vody výtlačným řadem DN 300 přes malé Hoštice do stávajícího zemního vodojemu Kateřinky o objemu 3 x 500 m3, hlad. 291,13 - 286,15 m n. m. Z vodojemu Kateřinky je možnost gravitačního přívodu vody do rozvodné sítě Opavy - 1. tlakového pásma.
Z ÚV Velké Hoštice je upravená voda čerpána i do zemního vodojemu Kravaře o objemu 2 x 1 500 m3, hlad. 287,65 - 283,15 m n. m. a odtud gravitačně do spotřebiště. Současně je voda přivedena i do Štěpánkovic a její místní části Svoboda přes vodojem Štěpánkovice o objemu 200 m3 hlad. 315,26 - 309,06 m n. m.
V současné době tento zdroj slouží pouze pro zásobování vodou výše uvedených obcí včetně Velkých Hoštic a pro zásobování Opavy není využíván. Na zdroj Velké Hoštice jsou rovněž přímo napojeni velkoodběratelé Galena a motel Oasa v Komárově.
Opavské zdroje
Opavské zdroje jímají podzemní vodu severozápadně od Opavy,
celková udávaná průměrná vydatnost je 24,5 l.s-1 skutečnost
odběrů je 18,47 l.s-1. V tomto zdroji se jímá podzemní
voda z Karlovecké studny, Palhanecké studny, Sádrovcové galerie a
Jaktařského zářezu. Jímaná voda je přivedena do čerpací stanice Jaselská, ve
které je zdravotně zabezpečena plynným
chlórem (Cl2) a čerpána do rozvodné vodovodní sítě města Opavy -
1. tlakového pásma. Voda je z čerpací stanice také čerpána do
Vávrovic a Držkovic - věžového vodojemu, ze kterého budou zásobovány
Holasovice, Neplachovice a další obce budovaného skupinového vodovodu
severovýchodně od Opavy. Voda z opavských zdrojů vyhovuje ČSN a nemá
problematické ukazatele.
Vodojemy
Akumulace vody pro Opavu je zajištěna v následujících vodojemech:
1. tlakové pásmo
Na přívodu z OOV ve vodojemu Chvalíkovice o objemu 2 x 5 000 m3, hlad. 317,00 - 312,00 m n. m.
Na přívodu z Velkých Hoštic ve vodojemu Kateřinky o objemu 3 x 500 m3, hlad. 291,13 - 286,15 m n. m.
2. tlakové pásmo
Na přívodu z OOV ve věžovém vodojemu u hřbitova o objemu 500 m3, hlad. 319,00 - 313,00 m n. m.
Zásobovací a
rozvodné řady
Přívod vody z 2. větve OOV DN 1 000 zajišťuje přívodní řad DN 800 s kapacitou 435 l.s-1, kterým je voda gravitačně přiváděna ze zemního vodojemu Chvalíkovice o objemu 2 x 5 000 m3, hlad. 317,00 - 312,80 m n. m. do Opavy a do Kylešovic. Řad za odbočkou do Kylešovic je rozvětven. Jedna větev DN 600 pokračuje do prostoru hřbitova v Opavě k vodojemům a zde je napojena na regulační stanici a po redukci tlaku je napojeno 1. tlakové pásmo Opavy. Na tento řad je před redukcí tlaku napojena odbočka zajišťující plnění zemního vodojemu u hřbitova v Opavě o objemu 2 x 800 m3 s max. hlad. 295,00 m n. m., min. hlad. 291,18 m n. m., zásobujícího gravitací obec Otice a dále čerpáním obec Uhlířov.
Druhá větev DN 600 za uvedenou odbočkou pro Kylešovice pokračuje přes Kylešovice a vlastní městskou část Opavy severovýchodním směrem. Tímto řadem je zajištěno zásobování vodou části Kateřinky - východ, západ.
Přes 1. tlakové pásmo je možno vodu gravitačně dopravovat z OOV do vodojemu Kateřinky na severním okraji Opavy a z tohoto vodojemu až do ÚV Velké Hoštice. Vodou z OOV je takto možné zásobovat Malé a Velké Hoštice. Zásobování Štěpánkovic s místní částí Svoboda a Kobeřic z OOV není možné.
Druhý přívod vody z 1. větve OOV do Opavy zajišťuje přívodní řad DN 350 s kapacitou 120 l.s-1, kterým je voda gravitačně přivedena regulační stanice v prostoru vodojemů u hřbitova, tlak v přivaděči je redukován a je napojeno 2. tlakové pásmo Opavy, zásobující nejvyšší část Opavy. Na 2. tlakové pásmo je napojen věžový vodojem u hřbitova v Opavě o objemu 500 m3, hlad. 319,00 - 313,00 m n. m. Věžový vodojem má funkci vyrovnávací.
Vodovodní přivaděč DN 600 s přivaděčem DN 350 jsou před regulací tlaku v regulační stanici vzájemně propojeny. Za normálního provozu je toto propojení uzavřeno, v případě výluky jednoho řadu je možné druhým řadem vodu přivést na regulaci tlaku odstaveného řadu. Řadem DN 600 lze takto nouzově vodu přivést na regulaci pro 2. tlakové pásmo a do 2. tlakového pásma a řadem DN 350 je zase umožněno přivedení vody na regulaci tlaku pro 1. tlakové pásmo a takto do 1. tlakového pásma. Propojení je využíváno pouze v případě odstavení jednoho z přivaděčů.
Přívod vody z ÚV Velké Hoštice do Opavy umožňuje výtlačný řad DN 300, který přes Malé Hoštice je veden do zemního vodojemu Kateřinky o objemu 3 x 500 m3, hlad. 291,13 - 286,15 m n. m. a z tohoto vodojemu do Opavy.
Vlastní rozvodné řady zajišťují rozvod vody po městě a přívod vody do vodovodní sítě Opavy a jejich dimenze je proměnlivá.
Vodovodní síť
Vodovodní síť v sevřené části města je svými dimenzemi vyhovující a bude nutné vyměnit přestárlé úseky této sítě.
1.3.3. Rozvoj vodovodů ve výhledovém období
Pro výhledové období základní vodovodní systém bude zachován a nebude nutné budovat rozhodující vodárenská zařízení.
Zdroje vody
Způsob zásobování vodou pro Opavu bude i v budoucnosti zachován a rozhodující podíl dodávané vody bude mít OOV, které zajistí i pokrytí vody pro nárust potřeby vody pro Opavu. Celková kapacita přivaděčů z OOV (DN 800 a DN 350) je 555 l.s-1.
V minulosti uvažované zkapacitnění zdroje Angelika u Chlebičova pro zásobování Opavy vodou není aktuální vzhledem na nadkapacitní zdroj v OOV.
Vodojemy
Celková současná akumulace vody pro Opavu je naddimenzovaná a je plně vyhovující i pro výhledové období. Z těchto důvodů nebude nutné budování nových akumulací pro Opavu.
Zásobovací a
rozvodné řady
Všechny stávající řady v budoucnosti zůstanou ve funkci, nezbytným úkolem je uzavření hlavního městského okruhu mezi Dolním náměstím a městskými sady v trase Nákladní - Rybářská - Sadová - Žižkova. Jde o propojení Jaktařského řadu DN 400 s Kateřinským řadem DN 500 potrubím o DN 400 a DN 300.
Pro nové a blíže nespecifikované podnikatelské záměry v Palhanecké oblasti zajistí prodloužený zásobovací řad DN 200 z Jaktaře.
Urbanistický záměr „Olomoucká“ koliduje se stávajícím zásobním řadem DN 600 a DN 400. Řad DN 600 bude novou zástavbou respektován, řad DN 400 bude v prostoru „U nemocnice“ přeložen v rámci zástavby.
V lokalitě Jaktař bude provedena přeložka řadu DN 300 délky cca 1,15 km.
Vodovodní síť
V centrální sevřené části města vodovodní síť svými dimenzemi vyhovuje, jedná ale v převážné míře o vodovodní řady z r. 1915 a proto bude tyto nutné postupně vyměňovat.
V okrajových částech města - v prostoru Olomoucká, v Jaktaři, Palhanci bude nutno vodovod dobudovat s vazbou na stávající kapacitně vyhovující rozvody.
Dle návrhu územního plánu bude pro novou zástavbu nutno budovat rozvodnou vodovodní síť o délce cca 36,0 km.
1.3.4. Vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod, uvažovaných pro účely úpravy na vodu pitnou
Žádný zdroj není uvažován.
1.3.5. Varianty nouzového zásobování pitnou vodou za krizové situace (jako podklad pro krizový plán obce a kraje)
V případě přerušení dodávky pitné vody z veřejného vodovodu bude nutno zásobovat obyvatelstvo Opavy Města z cisteren. Při spotřebě 10 litrů vody na obyvatele a den bude třeba do obce dodat 33,8 m3/den pitné vody.
1.3.6. Časový harmonogram
V daném časovém období není uvažováno s výstavbou nových vodovodních řadů dle ÚP v délce cca 36,0 km.
1.4. Ekonomická část
Výpočet nákladů na výstavbu vodovodů byl proveden dle metodického pokynu Mze ČR, č.j. 20494/2002-6000. Náklady uvedeny v části Opava – Předměstí.