1. Petřvald

Poř.číslo		KOD PRVK	Název obce	KOD OB	ZÚJ
254		8118.004.00.12048	Petřvald	12048	599085
Poř.číslo		KOD PRVK	Název části obce	KOD COB	ZÚJ


Číslo a název obce s rozšířenou působností
	18		Orlová

1.1. Charakteristika obce

1.1.1. Demografický vývoj

	Počet obyvatel
	2000	2015
Obec	6813	6500
Místní část obce

1.1.2. Základní údaje o obci

Řešeným územím je administrativní území města Petřvald, nacházející se východně od Ostravy, na kterou přímo stavebně navazuje. Samotné město má spíše venkovský charakter s převažující zástavbou rodinnými domy a několika čtyřpodlažními bytovými domy, v dosti členitém terénu přibližně mezi 245,0 až 280,0 m n.m.

V Petřvaldě je poměrně značně zastoupena průmyslová výroba, která se nachází na čtyřech větších lokalitách. Největší plochu zabírá areál Dolu Fučík. Dále je to území v okolí závodu OKD Hedvika a bývalé Tesly, areál Závodu technické rekultivace a velmi rozlehlý areál zemědělské výroby Rekultivací Havířov.

Podle sčítání lidu v r. 1991 žilo v Petřvaldu celkem 6 769 obyvatel. V současné době se odhaduje počet obyvatel 6 813 osob a předpokládaný vývoj do roku 2015 je 6 500 obyvatel.

1.2. Podklady

- Územní plán města Orlové, Urbanistické středisko s.r.o. Ostrava, červen 1994

- Generel vodovodu města Orlová, Ing. Aleš Ryšán, projekční kancelář Ostrava -Radvanice, listopad 1997

- Mapové podklady provozovatele v měř. 1:10 000 se zakresleným stávajícím vodovodem

- Základní údaje provozovatele o provozu stávajícího vodovodu

- PRVKUC okresu Karviná

- RPI MS kraje

1.3. Vodovody

1.3.1. Potřeba vody z bilance

1.3.2. Popis současného stavu zásobování pitnou vodou

Město Petřvald má vybudovaný veřejný vodovod, který je součástí skupinového vodovodu Orlové, jež je ve správě SmVaK Ostrava a.s., RS 3 Karviná. Voda do tohoto skupinového vodovodu je dodávána z centrálních zdrojů Ostravského oblastního vodovodu (OOV). Do lokality Petřvaldu je voda přiváděna ze dvou směrů. Jeden přívod je ze strany od Havířova, gravitačně z vodojemu OOV Bludovice 32 000 m³, 345,0 - 340,0 m n.m., hlavním přivaděčem havířovské vodovodní sítě DN 800/200, kterým se plní věžový vodojem Petřvald 500 m³, 329,0 - 323,0 m n.m. a zemní vodojem Petřvald 2 x 3000 m³, 305,8 - 300,8 m n.m. Oba vodojemy jsou umístěny na Šumbarském kopci, v jihovýchodní části katastru Petřvald. Druhý přívod je z vodovodní sítě ovládané vodojemem Výhoda 2 832 m³, 286,90 - 278,90 m n.m. (v katastru Horní Lutyně), ze kterého je veden gravitační zásobovací řad DN 400 přes katastrální území Poruby (místní část Orlové) až do severovýchodního koutu katastru Petřvald, kde je přes šoupě propojen se zásobovacím řadem DN 400 ze zemního VDJ Petřvald. V tomto místě se nachází čerpací stanice Marjánka pro zásobení severovýchodní části Petřvaldu a jihovýchodní části sousedního Rychvaldu.

Způsobem provozování vodovodu Petřvald se podrobně zabývá generel vodovodu města Orlová z listopadu 1997, ve kterém je provedeno hydraulické posouzení vodovodní sítě Petřvaldu.

Uvažován odběr z věžového vodojemu Petřvald, při průtoku spotřebištěm 45 l/s s tím, že odběr z VDJ činí Q_h = 27,45 l/s a dodávka vody z ČS Marjánka je Q_h = 17,55 l/s.

Současně je hydraulicky posouzen přívod vody ze zemního VDJ Petřvald k ČS Marjánka pro celkový průtok 30,55 l/s, z toho 17,55 l/s uzlový odběr ČS Marjánka a 13 l/s odběr ve spotřebišti.

Generel prokázal jako nejoptimálnější zásobení Petřvaldu pitnou vodou z věžového vodojemu Petřvald 500 m³ a ze zemního VDJ Petřvald 2 x 3000 m³ přes ČS Marjánka, dodávanou do těchto vodojemů z VDJ OOV Bludovice 32 000 m³ přes vodovodní síť Havířova. Síť Petřvaldu byla v tomto případě posuzována jako jednopásmová s tím, že tlakové poměry v síti ve východní části města kolem ČS Marjánka jsou podle potřeby upravovány škrcením na výtlaku ČS a v navazující síti sousedního Rychvaldu redukčním ventilem označeným v celkovém schematu shodně s generelem jako RV 2.

Podle údajů provozovatele je na veřejný vodovod napojeno 99,7 % obyvatel města.

Údaje o vodovodu

- délka vodovodní sítě (bez přípojek) 72 154 m

- počet přípojek 1 712 ks

- délka přípojek 7 780 m

- množství fakturované vody za rok 1997 333 tis.m³

z toho pro domácnosti 193 tis.m³

Převážná část města se nachází v oblasti důlních vlivů. Provozovatel provádí průběžně výměnu havarijních řadů.

1.3.3. Rozvoj vodovodů ve výhledovém období

Hydraulické posouzení vodovodní sítě prokázalo její vhodné koncepční uspořádání i pro plánovaný rozvoj města, který se podle ÚP odbývá na volných plochách v zastavěném území Petřvaldu a využívá z velké části stávající inženýrské sítě. Jde zejména o centrální část města, dále o okolí Holubovy kolonie a o lokalitu Nová Dědina, kde územní plán navrhuje výstavbu až 368 nových bytů v RD. Další novou výstavbu bytů lze realizovat bez nároků na nové plochy a to formou nástaveb a přístaveb stávajících bytových objektů.

Zpracovaný generel vodovodu potvrdil možnost jednopásmového provozování vodovodní sítě řešeného území města Petřvaldu s tím, že by celá městská rozvodná síť byla ovládána pouze věžovým vodojemem Petřvald 500 m³ a čerpací stanicí Marjánka, při využití doplňujících akumulací zemního vodojemu Petřvald 2 x 3000 m³a vodojemu OOV Bludovice 32 000 m³. Čerpací stanici Marjánka je možné provozovat pouze v době vyšších odběrů, při malých odběrech v noci lze pokrýt celé pásmo jen z věžového vodojemu, včetně připojené sítě na území Rychvaldu. V nejnižších částech zástavby města (v údolí Petřvaldské stružky), kde tlak v síti překračuje normou stanovenou hranici 0,70 MPa bude tlak redukován lokálními redukčními ventily.

Výpočty dále potvrdily možnost vyřadit z celkové koncepce zásobování vodou Petřvaldu a přilehlého okolí stávající vodojemy a ČS Holotovec.

Pro novou výstavbu bude v souladu s územním plánem doplněna rozvodná vodovodní síť podružnými řady DN 80 a DN 100 v celkové délce 6 150 m.

Je rovněž uvažováno s rekonstrukcí vodovodních řadů v délce 2 370 m. Tato akce byla zařazena do RPI MS kraje.

1.3.4. Vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod, uvažovaných pro účely úpravy na vodu pitnou

Žádný zdroj není uvažován.

1.3.5. Varianty nouzového zásobování pitnou vodou za krizové situace (jako podklad pro krizový plán obce a kraje)

Vodovod je součástí skupinového vodovodu Orlová. Voda do tohoto skupinového vodovodu je dodávána z centrálních zdrojů Ostravského oblastního vodovodu (OOV). V případě přerušení dodávky pitné vody z veřejného vodovodu bude nutno zásobovat obyvatele obce Petřvald plošně z cisteren. Při spotřebě 10 l vody na obyvatele a den bude třeba dodat 68,0 m³/den pitné vody.

1.3.6. Časový harmonogram

Rekonstrukce a výstavba vodovodních řadů 2004 – 2010

1.4. Ekonomická část

Výpočet nákladů na výstavbu vodovodů byl proveden dle metodického pokynu Mze ČR, č.j. 20494/2002-6000.

Vodovody v mil Kč

23,6