1. Ostrava – Moravská Ostrava a Přívoz

1. 1. Charakteristika obce

      1. Demografický vývoj

1. 1. 2. Základní údaje o obci

Vzhledem k tomu, že město Ostrava tvoří jeden celek, jsou v této kapitole uvedeny informace týkající se všech místních částí města. V kartách pro jednotlivé obvody města jsou uvedeny pouze údaje, které se vztahují přímo k danému obvodu.

Ostrava je metropolí a sídelním městem Moravskoslezského kraje. Počátkem 20. století došlo k velkému rozmachu průmyslu. Po roce 1989 se struktura i tvář města mění, Ostrava se stává významným centrem kultury, obchodu a sportu. Těžba uhlí na území města skončila v roce 1994. Ostrava je třetím největším městem v ČR z pohledu počtu obyvatel (300 798) a druhým největším městem co se týče rozlohy (214 km²). Hustota osídlení je 1 406 obyvatel/km². Je významným dopravním uzlem železničním i silničním s napojením na dálnici a letištěm v Mošnově. Má hustou síť městské hromadné dopravy autobusové, trolejbusové i tramvajové. V Ostravě má sídlo VŠB – Technická univerzita a Ostravská univerzita s téměř 20 000 studenty a celá řada středních škol a učilišť. Ostrava má 23 městských obvodů. Obvody města Ostravy jsou: Moravská Ostrava a Přívoz, Slezská Ostrava, Ostrava – Jih, Poruba, Nová Bělá, Vítkovice, Stará Bělá, Pustkovec, Mariánské Hory a Hulváky, Petřkovice, Lhotka, Hošťálkovice, Nová Ves, Proskovice, Michálkovice, Radvanice a Bartovice, Krásné Pole, Martinov, Polanka nad Odrou, Hrabová, Svinov, Třebovice a Plesná.

Moravská Ostrava a Přívoz je třetí největší obvod Ostravy, nemá statut města a má dvě části – Moravskou Ostravu a Přívoz. Rozprostírá se na 1 385 ha. Je zde jednak sídlištní zástavba, ale i zástavba rodinnými domy. V obou městských částech se nachází plná občanská vybavenost, jsou zde pošty, školy, zdravotnická, sportovní a kulturní zařízení. Je zde vodovod, kanalizace, která je napojena na ČOV a plynofikace. V Přívoze se nachází hlavní vlakové nádraží Ostravy. V městském obvodě je tramvajová, autobusová a trolejbusová doprava. Po roce 1989 došlo k nárůstu obchodní sítě a služeb. Restrukturalizací a útlumem naopak prošel těžký průmysl, stejně jako hornictví a hutnictví.

1. 2. Podklady

2. Provozní řád vodovodní sítě, OVAK a.s., aktualizace 04/2003

3. Údaje provozovatele

4. RPI MS kraje

   3. Vodovody

      1. Potřeba vody z bilance

Ostrava je bilancována jako jeden celek. Následující údaje se proto týkají všech jeho částí. Ve výhledu je předpokládána stagnace počtu obyvatel i objemu dodávané pitné vody.

1. 3. 2. Popis současného stavu zásobování pitnou vodou

Společnost Ostravské vodárny a kanalizace a. s. (dále jako „OVAK a.s.“) je výhradním dodavatelem pitné vody pro obyvatelstvo a organizace na území města Ostravy.

Vodovodní síť na území města, vzhledem k jeho členitosti, je rozdělena na desítky tlakových pásem a zásobovaných oblastí. Následující popis se týká celého města Ostrava.

Do ostravské vodovodní sítě je pitná voda dodávána prostřednictvím Ostravského oblastního vodovodu přibližně ze 60 % formou nákupu od společnosti Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava a.s. (dále jako „SmVaK – OOV“). Jedná se o povrchovou vodu z údolních nádrží Kružberk (úpravna vody Podhradí) a Šance (úpravna vody Nová Ves u Frýdlantu).

Zbývající část spotřebované vody (asi 40 % celkového objemu) je do sítě dodávána z vlastních zdrojů OVAK a.s. Jedná se o podzemní zdroje pitné vody, které doplňují hlavní povrchové zdroje a mají strategický význam pro nouzové zásobování Ostravy v případě mimořádných událostí. Voda z podzemních zdrojů je do vodovodní sítě čerpána samostatnými čerpacími stanicemi.

Základní údaje o vodovodní síti (údaje jsou k 1.1.2016)

Počet zásobovaných obyvatel 302 059 osob

Voda realizovaná v r. 2015 586 l/s

Délka vodovodní sítě 1 065 km

Délka vodovodních přípojek 383 km

Počet vodovodních přípojek 31 615 ks

Počet vodojemů SmVaK OOV pro Ostravu 3 ks

Celková akumulace vodojemů OOV pro Ostravu 113 600 m³

Počet vodojemů OVAK a.s. 16 ks

Celková akumulace vodojemů OVAK a.s. 40 430 m³

Počet úpraven vody a čerpacích stanic na zdrojích 6 ks

Počet automatických tlakových stanic (ATS) 47 ks

Počet redukčních stanic 64 ks

1. 3. 3. Rozvoj vodovodů ve výhledovém období

Území města je plně pokryto potřebnou infrastrukturou pro zásobování pitnou vodou. Rozvoj infrastruktury není plánován s výjimkou nových řadů pro novou výstavbu, které jsou součástí příslušných rozvojových projektů. V rámci Plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací, který město Ostrava ve spolupráci s provozovatelem pravidelně aktualizuje, jsou připravovány a postupně realizovány rozsáhlé opravy a rekonstrukce. Kromě rekonstrukcí sítí je připravována rovněž rekonstrukce Úpravny vody Nová Ves (investiční náklad cca 400 mil. Kč). Rekonstrukce se týká prakticky celé technologické linky a zahrnuje nový technologický stupeň a filtraci přes granulované aktivní uhlí. Bude budována nová hala pro oba stupně filtrace a nové akumulace prací a upravené vody.

1. 3. 4. Vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod, uvažovaných pro účely úpravy na vodu pitnou

Na území města Ostrava se v uvedených obvodech nachází tyto zdroje podzemních vod:

Městský obvod Nová Ves – Prameniště Nová Ves – Dubí s úpravnou vody Nová Ves

Městská obvod Ostrava Jih – zdroj Bělský les (také nazýván II. vodovod)

Městský obvod Stará Bělá – zdroje Palesek, Pešatek a Sýkorův důl (poslední jmenovaný je v současné době mimo provoz a zprovoznění není připravováno)

Městský obvod Radvanice a Bartovice – Zdroje Ještěrka I, Ještěrka II a Důlňák (poslední jmenovaný má některá prameniště mimo území města Ostrava)

1. 3. 5. Varianty nouzového zásobování pitnou vodou za krizové situace (jako podklad pro krizový plán obce a kraje)

Vodovodní síť v Ostravě tvoří velmi komplexní celek. Z hlediska zdrojů vody případné výpadky výroby na vlastních zdrojích OVAK a.s. jsou okamžitě plně nahraditelné zvýšením nákupu vody z povrchových zdrojů. Krátkodobé výpadky (do 2 dnů) některého povrchového zdroje jsou za plné produkce vlastních zdrojů nahraditelné provozními opatřeními na síti a vodojemech. V tomto směru je tedy Ostrava závislá na fungování skupinového vodovodu SmVaK – OOV, který však poskytuje vysokou míru zabezpečenosti dodávky vody.

Toto potvrdil povodňový rok 1997, kdy dodávky z OOV nebyly nijak omezeny i extrémně suchý rok 2015, kdy i při současném provádění velkých oprav na obou klíčových přehradách ve správě Povodí Odry (Šance a Kružberk), byla dodávka vody pro výrobu pitné vody bez omezení.

Na jižním okraji území města Ostravy a navazujících obcí Jistebník a Stará Ves nad Ondřejnicí se nachází potenciální možný zdroj podzemní vody „Poodří“ o kapacitě cca 150 l/s. Jeho realizace v současné době není připravována. I s tímto zdrojem by Ostrava nadále byla závislá na fungování skupinového vodovodu SmVaK - OOV.

Ve všech velkých tlakových pásmech v Ostravě existuje variabilita jak ve způsobu plnění akumulací, tak ve způsobech zásobování, která provozovateli umožňuje zajistit vysokou zabezpečenost dodávky i při provádění náročných oprav a rekonstrukcí na vodovodní síti. Pouze v některých okrajových částech města, vesměs zastavěných rodinnými domy, neexistuje jiná alternativa než nouzové zásobování rozvozem vody v cisternách, neboť je zásobování závislé na jednom přípojném bodě. Možnosti variantního zásobování jednotlivých spotřebišť podrobně popisuje provozní řád zpracovaný provozovatelem.

Součástí návrhu velkých oprav a rekonstrukcí je vždy řešení plynulé dodávky vody do spotřebišť tak, aby přerušení bylo omezeno na nejnutnější nutnou dobu pro přepojení nových potrubí.

Pro případy havárií je připraveno nouzové zásobováni cisternami. Pro případ velkých havárií je předem dohodnuta spolupráce s Hasičským záchranným sborem Ostrava, Hasičským záchranným sborem Hlučín a se společností Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava a.s. (závody Nový Jičín, Opava, Frýdek Místek a Karviná) na sdílení kapacit pro nouzové zásobování cisternami, kontejnery a voznicemi. V případě vyhlášení nouzového stavu hejtmanem Moravskoslezského kraje je možné využití také zařízení Správy státních hmotných rezerv (sklad ve Štítině u Opavy).

1. 3. 6. Časový harmonogram

Rekonstrukce ÚV Nová Ves: 2018 - 2020

1. 4. Ekonomická část

Výpočet nákladů na výstavbu vodovodů byl proveden dle metodického pokynu Mze ČR, č.j. 401/2010-15000.